Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Fragmentární vidění. Rancière, Derrida, Nancy

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11240%2F19%3A10410561" target="_blank" >RIV/00216208:11240/19:10410561 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Fragmentární vidění. Rancière, Derrida, Nancy

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Kniha Fragmentární vidění přináší filosofickou úvahu o podmínkách možnosti fotografické reprezentace události vjemu. Hlavním filosofickým průvodcem úvahy je Jacques Derrida, jehož myšlení je pojímáno jako etické memento upozorňující na riziko totalitarismu uvnitř metafyziky, nikoliv jako návrh na jeho překonání. Právě v tomto ohledu kniha vybízí k posunu od Rancièrovy perspektivy k Derridově a Nancyho filosofické perspektivě. První kapitola ukazuje Rancièrovo protiřečení, v němž zachovává reprezentační podmínku možnosti režimu a současně tvrdí, že se estetický režim zbavil principu reprezentace. Proti této kontradikci autorka klade Derridovo pojetí jedinečné události, které neodpovídá žádná reprezentace a žádný režim. Druhá kapitola zaměřuje pozornost na skutečnost, že &quot;přežívání&quot; události v archivu je možné pouze v její technologicky konstruované reprezentaci, kterou lze dekonstruovat. Aby mohla být událost fotograficky zobrazena, musí být fragmentarizována a orámována: parergonická technologie z ní vybírá a rámuje část, která bude uložena k dalšímu vidění. Fotografie je však uspokojivou &quot;relikvií&quot; pouze díky metonymickému schematismu, který zažehnává zneklidnění z fragmentární nedostatečnosti fotografické &quot;ruiny&quot;. Třetí kapitola uvádí Nancyho pojetí kompulzivního uchovávání fragmentů života. Zatím co pro Derridu je motorem fotografování archivní horečka, která rozpoutává násilí exprese, výrazu &quot;podstaty&quot;, Nancy tvrdí, že fotografický záznam &quot;přežije&quot; událost díky tomu, že se podrobí riskantní expozici pohledu druhého. Závěr knihy je opřen o Nancyho pojetí technologie jako nejen trpěné, ale i tvůrčím způsobem přínosné metafyzické nevyhnutelnosti. Právě díky dvojí povaze umožňuje metafyzický princip reprezentace zdánlivě nemožné: &quot;vyfotografovat vzpomínku&quot; na minulost, metonymicky ji složit z fragmentů přítomnosti.

  • Název v anglickém jazyce

    Fragmentary Vision. Rancière, Derrida, Nancy

  • Popis výsledku anglicky

    Inspired by Jacques Derrida&apos;s thinking, this book proposes an innovative philosophic insight in the problem of conditions of possibility of representation of a percieved event. To anwer the question whether it is possible to take a photographic picture of a memory, the first chapter suggests to turn from Rancière&apos;s to Derrida&apos;s and Nancy&apos;s perspective. It focuses on the contradiction in Rancière&apos;s concept of the regime of depiction, which inevitably keeps the principal of representation in every regime and, simmultaneously, claims the new &quot;aesthetic regime&quot; has got rid of representation. To contrast this contradition, the author introduces Derrida&apos;s conception of the unique event, which remains unreacheable by any regime and any representation. The second chapter suggests that if an event &quot;survives&quot; in the archive, it is thanks to its technologically constructed representation, which can be deconstructed. In order to be photographically depicted, the event must be fragmented and framed: the parergonic technology chooses and frames a percievable part of it, which is translated into its material version, labeled as &quot;the event&quot;, and stored for further percpetions. Neverthelsss, if the photography is functional as a surviving &quot;relic&quot; of an event, it is thanks to the metonymic schematism, which wards off the fragmentary insufficiency of the representational &quot;ruin&quot; of the percieved event. The third chapter introduces to Nancy&apos;s conception of technological &quot;survival&quot; of the fragments of life. For Derrida, the motor that forces to take photographic pictures is the archive fever, which spreads the metaphysical violence of the expression of the essence. Contrary to Derrida, Nancy claims that the archived recording &quot;survives&quot; the event thanks to its risky exposition to the other&apos;s gaze. The conclusion is rooted in Nancy&apos;s conception of technology as a beneficial metaphysical necessity: thanks to the principal of representation, it is even possible to take a photographic picture of a past perception, of a memory; to compose it metonymically out of the fragments of a present preception.

Klasifikace

  • Druh

    B - Odborná kniha

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2019

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • ISBN

    978-80-7476-026-6

  • Počet stran knihy

    190

  • Název nakladatele

    Togga

  • Místo vydání

    Praha

  • Kód UT WoS knihy