Masifikace terciárního vzdělávání a změna v postavení absolventů na trhu práce v zemích Visegrádské čtyřky

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11410%2F19%3A10408712" target="_blank" >RIV/00216208:11410/19:10408712 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=vI9c2TqUMB" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=vI9c2TqUMB</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Masifikace terciárního vzdělávání a změna v postavení absolventů na trhu práce v zemích Visegrádské čtyřky

Popis výsledku v původním jazyce

České republika, Slovenská republika, Polsko a Maďarsku jsou nejen země z dlouholetou společně provázanou historií, ale také země, kde došlo v posledních 30 letech k podobným dynamickým změnám ve vysokoškolském vzdělávání. Sektor terciárního vzdělávání v zemích Visegradské skupiny byl před rokem 1989 obecně exkluzivní a dominoval mu systém tradičních a technicky zaměřených vysokých škol. Přechod ke kapitalismu poskytl příležitost ke změně i v oblasti terciárního vzdělávání. I když se reformy neměly stejnou podobu a ani neprobíhaly ve stejný čas, můžeme v případě zemí Visegradské skupiny pozorovat podobnou dynamiku vývoje. Jednou takovou velmi důležitou změnou, byla výrazná expanze terciárního vzdělávání, jejíž rychlost v některých zemích zcela předčila to, co bylo možné v předešlých desetiletích pozorovat na západě. Studie mapuje masifikaci terciárního vzdělávání v zemích Visegrádské skupiny a ukazuje, jak se v kontextu tohoto vývoje změnila situace absolventů vysokých škol na trhu práce. Používá tři ukazatele měření - míru nezaměstnanosti, vertikální a horizontální nesoulad mezi absolvovaným vzděláním a vykonávanou prací. Ve všech ukazatelích je to Polsko a Slovensko, které ve srovnání dopadá znatelně hůře. V Polsku se zdá být příčina poměrně evidentní v přemrštěné masifikaci vysokého školství a nedostatečné diferenciaci, kdy stále velká většina vysokoškoláků absolvuje magisterské studijní programy. Obtížněji vysvětlitelná je neutěšená situace absolventů vysokých škol na Slovensku, kde k tak masivnímu růstu nedošlo. Naopak v České republice a v Maďarsku se zdá proběhla transformace terciárního vzdělávání s mnohem mírnějšími negativními důsledky.

Název v anglickém jazyce

Massification of tertiary education and the change in the position of graduates on the labor market in the Visegrad countries

Popis výsledku anglicky

The Czech Republic, the Slovak Republic, Poland and Hungary are not only countries with a long-standing interdependent history, but also countries where there have been similar dynamic changes in higher education over the past 30 years. Before 1989 the tertiary education sector in the Visegrad Group countries was, in general, exclusive and dominated by a system of traditional and technical universities. The transition to capitalism provided a window of opportunity for change in education systems. Although the forms of reforms were not the same and did not occur at the same time, we can see similar dynamics of development for the Visegrad Group countries. At least in terms of enrolment, all of them have witnessed educational expansion at the tertiary level, which at times has grown at a speed hardly observed in Western societies. The study maps the massification of tertiary education in the Visegrad Group countries and shows how in the context of these developments has the situation of tertiary graduates in the labour market changed. It uses three indicators of measurement - unemployment rate, vertical job mismatch and horizontal job mismatch. The results show that in case of all indicators, it is Poland and Slovakia, which is significantly worse in comparison. In Poland, the cause seems to be quite evident in the exorbitant massification of higher education and in the lack of differentiation, with the vast majority of graduates still graduating from Master&apos;s degree programs. More difficult to explain is the poor situation of higher education graduates in Slovakia, where such massive growth has not occurred. Conversely, in the Czech Republic and Hungary, the transformation of tertiary education seems to have taken place with much less negative consequences.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

50301 - Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Aula

ISSN

1210-6658

e-ISSN

—

Svazek periodika

XXVI

Číslo periodika v rámci svazku

1 – 2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

16

Strana od-do

1-16

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—