Z výzkumu společného vzdělávání v mateřských školách - podněty pro tvůrce vzdělávací politiky
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11410%2F21%3A10433859" target="_blank" >RIV/00216208:11410/21:10433859 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=u9gGU2lYBD" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=u9gGU2lYBD</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Z výzkumu společného vzdělávání v mateřských školách - podněty pro tvůrce vzdělávací politiky
Popis výsledku v původním jazyce
Výzkum sledoval, k jakým změnám v pedagogických procesech a jejich podmínkách dochází v mateřské škole po změně spojené s úpravami Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání se zaváděním společného vzdělávání do škol. Cíle zpracování výzkumného šetření pro potřeby vzdělávací politiky vymezujeme ve dvou aspektech: (1) Strukturovat data do klíčových kategorií tematizujících zkušenosti, názory a představy pedagogů MŠ vázané na společné vzdělávání. (2) V interpretační úrovni vyzdvihnout oblasti podstatné pro dobrý průběh společného vzdělávání v MŠ. Teoretickým východiskem se stala koherence mezi hodnotami osobnostně rozvíjejícího přístupu k vedení dítěte v MŠ a mezi hodnotami společného vzdělávání. Metodou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Vzorek tvořilo 10 MŠ z Prahy a 10 MŠ z Jihočeského kraje. Data byla zpracována do případových studií jednotlivých škol a následně do hromadné studie. Výsledky jsou strukturovány do čtyř témat: (1) podmínky v rovině názorů dotazovaných pedagogů MŠ; (2) podmínky v rovině vnějších okolností práce MŠ jako instituce; (3) pedagogické procesy: změna jejich organizace, organizace tříd/skupin, koncepce práce, péče o klima, povinné předškolní vzdělávání. (4) Do modelu MŠ implementující společné vzdělávání. Závěry se týkají podmínek, které instituce, jako je MŠ, potřebuje pro společné vzdělávání. Strukturujeme je do pěti oblastí doporučení pro vzdělávací politiku: (1) podpora orientace na osobnostně rozvíjející přístup při vzdělávání dítěte v kurikulárních dokumentech; (2) vzdělávání pedagogických pracovníků; (3) počet dětí vázaný na počet osob, které o ně mohou pečovat a rozvíjet je; (4) spolupráce MŠ s poradenskými pracovišti mimo školu; (5) podpora rodin, zvláště znevýhodněných.
Název v anglickém jazyce
From Research on Inclusive Education in Kindergartens - Issues for Educational Policy Makers
Popis výsledku anglicky
Our research traced the ways in which teaching and teaching conditions in kindergartens have changed because of the introduction of inclusive education in the updated Framework Educational Programme for Preschool Education. Th e aims of our research were designed to address the needs of educational policy makers and were narrowed down to two areas: (1) the structuring of data into key categories, addressing the experiences, attitudes, opinions, and ideas of kindergarten teachers working in inclusive education; (2) in the interpretation of the data, to highlight areas that are essential for the successful implementation of inclusive education in kindergartens. Th e starting point of our theoretical approach was the connection between the values that are intrinsic to a personality-orientated concept of education and those that are intrinsic to inclusive education. As a data collection method, we conducted semi-structured interviews. Our sample group consisted of ten kindergartens from Prague and ten from the South Bohemian region. We fi rst processed the data by creating case studies of individual schools, and then we created an overall study. Th e results are structured into four areas: (1) conditions relating to the attitudes of the kindergarten teachers who were interviewed; (2) conditions relating to external circumstances 524 Hejlová, H., Tomková, A. that aff ect the kindergarten as an institution; (3) pedagogical processes: changes within the organisation of the school, the organisation of classes, the concept of the work, taking care of the classroom climate, the compulsory education of children in the fi nal year of kindergarten; (4) the model of the kindergarten implementing inclusive education. In our conclusions, we consider what conditions the kindergarten needs in order to implement inclusive education successfully. We structure them into fi ve areas of recommendations for educational policy makers: (1) support the personality-orientated concept of education in the curriculum of preschool education; (2) provide education for the pedagogical staff ; (3) link the number of children in the class to the number of staff who can care for them and oversee their development; (4) the cooperation of kindergartens with external counselling centres; (5) support for families, especially those who are disadvantaged.
Klasifikace
Druh
J<sub>ost</sub> - Ostatní články v recenzovaných periodicích
CEP obor
—
OECD FORD obor
50301 - Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Ostatní
Rok uplatnění
2021
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název periodika
Pedagogika
ISSN
0031-3815
e-ISSN
—
Svazek periodika
71
Číslo periodika v rámci svazku
3
Stát vydavatele periodika
CZ - Česká republika
Počet stran výsledku
20
Strana od-do
505-524
Kód UT WoS článku
—
EID výsledku v databázi Scopus
—