Podněty z výzkumu mateřských škol pro tvůrce vzdělávací politiky

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61384984%3A51210%2F21%3AN0000032" target="_blank" >RIV/61384984:51210/21:N0000032 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://ojs.cuni.cz/pedagogika/article/view/1965" target="_blank" >https://ojs.cuni.cz/pedagogika/article/view/1965</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2021.974" target="_blank" >10.14712/23362189.2021.974</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Podněty z výzkumu mateřských škol pro tvůrce vzdělávací politiky

Popis výsledku v původním jazyce

Výzkum sledoval, k jakým změnám v pedagogických procesech a jejich podmínkách dochází v mateřské škole po změně spojené s úpravami Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání se zaváděním společného vzdělávání do škol. Cíle zpracování výzkumného šetření pro potřeby vzdělávací politiky vymezujeme ve dvou aspektech: (1) Strukturovat data do klíčových kategorií tematizujících zkušenosti, postoje, názory a představy pedagogů MŠ vázané na společné vzdělávání. (2) V interpretační úrovni vyzdvihnout oblasti podstatné pro dobrý průběh společného vzdělávání v MŠ. Teoretickým východiskem se stala koherence mezi hodnotami osobnostně rozvíjejícího přístupu k vedení dítěte v MŠ a mezi hodnotami společného vzdělávání. Metodou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Vzorek tvořilo 10 MŠ z Prahy a 10 z Jihočeského kraje. Data byla zpracována do případových studií jednotlivých škol a následně do hromadné studie. Výsledky jsou strukturovány do tří témat: (1) Podmínky v rovině postojů dotazovaných pedagogů MŠ, (2) Podmínky v rovině vnějších okolností práce MŠ jako instituce, (3) Pedagogické procesy: změna jejich organizace, organizace tříd/skupin, koncepce práce, péče o klima, povinné předškolní vzdělávání. Závěry se týkají podmínek, které instituce, jako je MŠ, potřebuje pro společné vzdělávání. Strukturujeme je do 5 oblastí doporučení pro vzdělávací politiku: (1) Podpora orientace na osobnostně rozvíjející přístup při vzdělávání dítěte v kurikulárních dokumentech, (2) Vzdělávání pedagogických pracovníků, (3) Počet dětí vázaný na počet osob, které o ně mohou pečovat a rozvíjet je, (4) Spolupráce MŠ s poradenskými pracovišti mimo školu, (5) Podpora rodin, zvl. znevýhodněných.

Název v anglickém jazyce

Issues for educational policy makers from kindergarten research

Popis výsledku anglicky

Our research traced the ways that teaching and teaching conditions in kindergarten has changed because of the introduction of inclusive education in the updated Framework Educational Program for Preschool Education. The aims of our research were designed to address the needs of educational policy makers and were narrowed down to two areas: (1) The structuring of data into key categories, addressing the experiences, attitudes, opinions and ideas of kindergarten teachers working in inclusive education. (2) In the interpretation of the data, to highlight areas that are essential for the successful implementation of inclusive education in kindergarten. The starting point of our theoretical approach was the connection between the values that are intrinsic to a personality-orientated concept of education and those that are intrinsic to inclusive education. As a method to collect data, we conducted semi-structured interviews. Our sample group consisted of 10 kindergartens from Prague and 10 from the South Bohemian region. We first processed the data by creating case studies of individual schools, and then we created an overall study. The results are structured into three areas: (1) Conditions relating to the attitudes of the kindergarten teachers who were interviewed, (2) Conditions relating to external circumstances that affect the preschool kindergarten as an institution, (3) Pedagogical processes: changes within the organization of the school, the organization of classes, the concept of the work, take care of climate, the compulsory education of children in the final kindergarten year. In our conclusions, we consider what conditions kindergarten needs to successfully implement inclusive education. We structure them into 5 areas of recommendations for educational policy makers: (1) Support personality-orientated concept of education in curriculum of preschool education. (2) Provide education for the pedagogical staff.(3) Link the number of children in the class to the number of staff who can care for them and oversee their development, (4) Cooperation of kindergartens with external counseling centers.(5) Support for families, especially those who are disadvantaged. The results are structured into three areas: (1) Conditions relating to the attitudes of the kindergarten teachers who were interviewed,

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

50301 - Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Pedagogika

ISSN

0031-3815

e-ISSN

2336-2189

Svazek periodika

71

Číslo periodika v rámci svazku

3

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

20

Strana od-do

505-524

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—