LANGUAGE AS A TOOL OF EXACT THINKING IN SCIENCE

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11410%2F22%3A10465766" target="_blank" >RIV/00216208:11410/22:10465766 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=HSMrPX~5Co" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=HSMrPX~5Co</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.31577/filozofia.2022.77.10.3" target="_blank" >10.31577/filozofia.2022.77.10.3</a>

Jazyk výsledku

slovinština

Název v původním jazyce

Jazyk ako nástroj exektného myslenia vo vede

Popis výsledku v původním jazyce

Jazyk vstupuje do praxe vedy na štyroch rôznych úrovniach. Na tej najzákladnejšej úrovni je jazyk miestom, kde vznikajú propozície, ktoré môžu byť pravdivé alebo nepravdivé. Keďže veda sa usiluje o pravdivý obraz skutočnosti, je zrejmé, že veľká časť vedeckej praxe sa odohráva v jazyku. Na tejto úrovni veda formuluje svoje tvr-denia a v prípade potreby ich mení vo svetle novej skúsenosti. Okrem pravdivosti tvrdení sa veda usiluje aj o to, aby jej obraz zodpovedal skutočnosti. To dosahuje opäť prostredníctvom jazyka, lebo jazykové výrazy majú schopnosť referovať ku skutočnosti. Spôsob referencie sa časom mení a jedným z dôležitých druhov zmien vo vede je zmena spôsobu referencie jazykových výrazov

Název v anglickém jazyce

LANGUAGE AS A TOOL OF EXACT THINKING IN SCIENCE

Popis výsledku anglicky

In ordinary experience, we base knowledge on more or less subjective sensory perception, whereas scientific knowledge is based on objective data. In this paper we try to analyze the changes that have taken place in ordinary language so that it could become an effective tool for reasoning in the exact sciences. We will start, in the first part of the paper, from the assumption of realism and epistemic accessibility of reality (i.e. the assumption that there is a reality independent of us to which we have epistemic access). In the second part of the paper, we will try to describe the changes that have made possible the stabilization of the epistemic contact with reality. We will show that the notion of the pictorial form, introduced by Wittgenstein in the Tractatus, is capable of describing the stabilization of the epistemic contact. In the third part, we will describe the instrumental extension of the epistemic contact so that we can reach phenomena, objects and relations that are inaccessible to sense perception. We will use Wittgenstein&apos;s notion of a language game to analyze such instrumental extensions. Finally, in the fourth part, we offer an account of idealization, which results in quantitative data that form the basis of the scientific description of reality. Although several of these transformations (with the possible exception of the interpretation of idealization) have already been described in the literature, we see the contribution of our paper not so much in the individual details as in integrating them into a theory that makes it possible to link our everyday understanding of reality (also referred to as the life-world or the manifest image) with its scientific representation.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Filozofia

ISSN

0046-385X

e-ISSN

2585-7061

Svazek periodika

77

Číslo periodika v rámci svazku

10

Stát vydavatele periodika

SK - Slovenská republika

Počet stran výsledku

21

Strana od-do

770-790

Kód UT WoS článku

000905334500004

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85149048226