Duchovní krize jako důsledek akademické socializace do vědeckého studia náboženství
Popis výsledku
Článek se zaměřuje na individuální duchovní krizi jedné studentky religionistiky jakožto na případovou studii tenze mezi studiem tohoto oboru a osobní náboženskou/spirituální identitou. Religionistika je z perspektivy sociálního konstruktivismu nahlížena jako specifický subsvět s vlastním věděním a pravidly, která jsou internalizována studenty během jejich akademického socializačního procesu. Jak text argumentuje, akademická socializace do studia religionistiky má také významný vliv na konstrukci vlastní náboženské/spirituální identity studujících. Analýza ukazuje, že spirituální krize byla stimulována těmito faktory: 1) dezintegrací duchovní brikoláže ve vztahu s nabývaným religionistickým věděním; 2) internalizací vědecké racionalizace náboženství a odkouzlením v každodenním životě; a 3) sekularizací religionistické identity studentů a privatizací jejich náboženské/spirituální identity. Ke snížení tenze text, inspirován konceptem racionální debaty ve veřejném institucionálním prostoru Jürgena Habermase, navrhuje posun od sekulární akademické socializace k post-sekulární akademické socializaci. To znamená integraci náboženských/spirituálních identit do akademického socializačního procesu a posun od weberovského pojetí objektivity k laturovskému pojetí vzhledem k ideálně-typické konstrukci vědce v subsvětě religionistiky.
Klíčová slova
academic socializationReligious Studiessocial constructivismidentityspiritual/religious identityrationalizationdisenchantmentspiritual crisissecularpost-secular
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
Výsledek na webu
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Duchovní krize jako důsledek akademické socializace do vědeckého studia náboženství
Popis výsledku v původním jazyce
Článek se zaměřuje na individuální duchovní krizi jedné studentky religionistiky jakožto na případovou studii tenze mezi studiem tohoto oboru a osobní náboženskou/spirituální identitou. Religionistika je z perspektivy sociálního konstruktivismu nahlížena jako specifický subsvět s vlastním věděním a pravidly, která jsou internalizována studenty během jejich akademického socializačního procesu. Jak text argumentuje, akademická socializace do studia religionistiky má také významný vliv na konstrukci vlastní náboženské/spirituální identity studujících. Analýza ukazuje, že spirituální krize byla stimulována těmito faktory: 1) dezintegrací duchovní brikoláže ve vztahu s nabývaným religionistickým věděním; 2) internalizací vědecké racionalizace náboženství a odkouzlením v každodenním životě; a 3) sekularizací religionistické identity studentů a privatizací jejich náboženské/spirituální identity. Ke snížení tenze text, inspirován konceptem racionální debaty ve veřejném institucionálním prostoru Jürgena Habermase, navrhuje posun od sekulární akademické socializace k post-sekulární akademické socializaci. To znamená integraci náboženských/spirituálních identit do akademického socializačního procesu a posun od weberovského pojetí objektivity k laturovskému pojetí vzhledem k ideálně-typické konstrukci vědce v subsvětě religionistiky.
Název v anglickém jazyce
Spiritual crisis as a result of academic socialization into the scientific study of religions
Popis výsledku anglicky
The article is focused on the individual spiritual crisis of one Religious Studies student as a case study of the tension between this field of study and one's own religious/spiritual identity. From a social constructivist perspective, Religious Studies is seen as a specific subworld with its own knowledge and rules which are internalized by students during their academic socialization process. As the text argues, academic socialization into Religious Studies also has a significant impact on the students' construction of their religious/spiritual identity. The analysis shows that spiritual crisis was stimulated by these factors: 1) the disintegration of the spiritual bricolage in relationship to the knowledge gained in Religious Studies; 2) the internalization of the scientific rationalization of religions and disenchantment in everyday life; and 3) the secularization of the Religious Studies students' identity and the privatization of their personal religious/spiritual identity. To decrease this tension, the text, inspired by Jürgen Habermas' conception of rational discussion in the public institutional space, proposes a shift from secular academic socialization to post-secular academic socialization. This means the direct integration of religious/spiritual identities into the academic socialization process and a shift from the Weberian conception of objectivity to the Latourian one regarding the ideal-typical construction of the scholar in the Religious Studies subworld.
Klasifikace
Druh
JSC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS
CEP obor
—
OECD FORD obor
60304 - Religious studies
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Ostatní
Rok uplatnění
2019
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název periodika
Religio : revue pro religionistiku
ISSN
1210-3640
e-ISSN
—
Svazek periodika
27
Číslo periodika v rámci svazku
1
Stát vydavatele periodika
CZ - Česká republika
Počet stran výsledku
30
Strana od-do
69-98
Kód UT WoS článku
—
EID výsledku v databázi Scopus
2-s2.0-85074582994
Základní informace
Druh výsledku
JSC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS
OECD FORD
Religious studies
Rok uplatnění
2019