Proporcionalita krizových opatření omezujících svobodu pohybu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14220%2F21%3A00129772" target="_blank" >RIV/00216224:14220/21:00129772 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Proporcionalita krizových opatření omezujících svobodu pohybu

Popis výsledku v původním jazyce

Cílem této výzkumné zprávy bylo zmapovat trendy v omezujících opatření v návaznosti na řešení krize způsobené šířením koronaviru SARS-CoV-2 v rámci stálých členů G20 v období od 1. ledna 2020 do 30. června 2021. Klíčovou metodou byla komparace narativních případových studií. V návaznosti na tyto narativní případové studie jsme následně identifikovali obecné trendy a poukázali na jejich ústavněprávní a lidskoprávní limity. Hlavním závěrem je, že ačkoli se zkoumané země lišily v mnoha aspektech, docházelo v jejich rámci k omezování svobody pohybu v porovnatelných situacích a podle porovnatelných schémat. Rozsah omezení byl navázán na fáze (časové úseky), ve kterých se stát v rámci pandemie nacházel. V prvním časovém úseku šlo především o zamezení či pozdržení importu nákazy, docházelo tedy k omezení vstupu do země. Ve druhém časovém úseku již došlo k importu nákazy do země a hlavním cílem bylo lokalizovat nákazu uvnitř státu nebo minimalizovat či pozdržet její další šíření. Jedním z hlavních prostředků tak byla regionální opatření v podobě uzavření oblastí s vysokou mírou nákazy. Ve třetím časovém úseku již dochází k nelokalizovanému šíření nákazy. V tuto chvíli jednotlivé státy přistupovaly k plošným omezujícím opatřením v podobě uzavírání obchodů či služeb, zákazů vycházení či uzavření vzdělávacích zařízení. Za poslední časový úsek je pak možné označit období, kdy se státy pozvolným rušením omezujících opatření vracejí k běžnému chodu společnosti. Tyto fáze jsou důležité i pro posouzení ústavněprávních a lidskoprávních dopadů omezujících opatření. Omezující opatření totiž musí být navázaná na legitimní cíle a k těmto cílům musí být v racionálním vztahu. Následně musí projít testem nezbytnosti a také vyvažováním (testem proporcionality v užším slova smyslu). Jak je zřejmé ze shora uvedených časových úseků, posuzování se neděje ve statickém, ale ve vysoce dynamickém prostředí. Navíc je zatíženo empirickou nejistotou – na počátku ohledně vlastností šířícího se koronaviru a v dalším průběhu eventuálně ohledně vlastností jeho nových mutací. Ústavněprávní přezkum je schopný tolerovat poměrně vysokou míru empirické nejistoty, takže není nutné usilovat o volbu „perfektních“ omezujících opatření. Nicméně omezující opatření musí být založena (kumulativně) na racionálních úvahách a dostupných datech.

Název v anglickém jazyce

Proportionality of Crisis Measures Restricting Freedom of Movement

Popis výsledku anglicky

This research report aimed to map trends in containment measures following the management of the SARS-CoV-2 coronavirus crisis in the G20 permanent members from 1 January 2020 to 30 June 2021. The key method was the comparison of narrative case studies. Following these narrative case studies, we identified general trends and highlighted their constitutional and human rights limitations. The main conclusion is that, although the countries studied differed in many respects, restrictions on freedom of movement occurred in comparable situations and according to similar patterns. The extent of the restrictions was linked to the phases (periods) in which the country was within the pandemic. In the first period, the main concern was to prevent or delay the importation of the disease, thus restricting entry into the country. In the second period, the import of the disease into the country had already occurred. The main objective was to contain the disease within the country or minimise or delay its spread. Thus, regional measures closing areas with high infection levels were used. By the third period, the spread of the disease was no longer localised. At this point, individual countries resorted to blanket containment measures in the form of closures of shops or services, curfews or closure of educational facilities. The last period can be described as one in which States gradually lift the restrictions and return to ordinary functioning. These phases are also crucial for assessing restrictive measures' constitutional and human rights implications. Restrictive measures must be linked to legitimate objectives and have a rational relationship to those objectives. They must then pass a necessity test and a balancing test (proportionality test in the narrower sense). As can be seen from the above periods, the assessment does not take place in a static but in a highly dynamic environment. Moreover, it is burdened with empirical uncertainty - initially about the properties of the spreading coronavirus and, later, about the properties of its new mutations. Constitutional review can tolerate a relatively high degree of empirical uncertainty, so there is no need to seek to choose 'perfect' limiting measures. However, the restrictive measures must be based (cumulatively) on rational considerations and available data.

Druh

V_souhrn - Souhrnná výzkumná zpráva

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

<a href="/cs/project/VI04000096" target="_blank" >VI04000096: Omezení svobody pohybu: technologické možnosti a ústavněprávní limity</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Počet stran výsledku

173

Místo vydání

Brno

Název nakladatele resp. objednatele

Masarykova univerzita pro Ministerstvo vnitra České republiky

Verze

—