Práce za pokladnou : Flexibilní organizace v supermarketech a prekarizace práce

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14230%2F19%3A00109330" target="_blank" >RIV/00216224:14230/19:00109330 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://sreview.soc.cas.cz/cs/issue/199-sociologicky-casopis-czech-sociological-review-1-2019/3891" target="_blank" >http://sreview.soc.cas.cz/cs/issue/199-sociologicky-casopis-czech-sociological-review-1-2019/3891</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.13060/00380288.2019.55.1.448" target="_blank" >10.13060/00380288.2019.55.1.448</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Práce za pokladnou : Flexibilní organizace v supermarketech a prekarizace práce

Popis výsledku v původním jazyce

Ve výzkumech prekarizované práce a pracovních podmínek nízkopříjmových zaměstnanců se často zdůrazňuje úloha pracovního trhu a státních institucí při utváření nebo prohlubování prekérních pracovních podmínek. Opomínají se přitom aspekty spojené s organizací práce. Na druhé straně ve výzkumech věnovaných organizaci práce se značná část literatury zaměřuje na vnitřní organizační struktury a opomíjí tématiku pracovních podmínek. Tento článek, založený na případové studii pokladních v supermarketech, se zaměřuje na flexibilizaci práce. Firmy se snaží snižovat náklady na práci a užívají k tomu dvě formy flexibility – numerickou a funkční. Numerická flexibilita dělí zaměstnance na různé skupiny v závislosti na jejich pracovní smlouvě. Kombinace těchto zaměstnanců umožňuje firmám najímat pouze takové množství pracovní síly, kterou skutečně potřebují. V důsledku tak snižují počty zaměstnanců a zintenzivňují pracovní nasazení těch, kteří zůstanou. Na druhé straně funkční flexiblita redefinuje obsah práce. V této souvislosti poukazuji na to, že pracovní povinnosti pokladních překračují rámec činností tradičně spojovaných s touto profesí a směřují k modelu univerzálního zaměstnance. Tento posun vede k poklesu kvalifikace, která společně s technologickými změnami ústí v degradaci práce. V důsledku process flexiblizace prohlubuje existující asymetrie ve vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a umožňuje firmám na zaměstnance převádět značnou část tržních rizik. Výsledkem je špatná vyjednávací pozice zaměstnaců a jejich nízké mzdy.

Název v anglickém jazyce

Working at the Checkout : Flexible organisation in Supermarkets and the Precarisation of Work

Popis výsledku anglicky

Research on precarious work and the working conditions of low-wage workers often stresses the role of the labour market or state institutions in either creating or exacerbating already precarious working conditions. However, it often ignores their organisational aspects. At the same time, in organisation studies there is a large body of literature that focuses on internal organisational structures but disregards working conditions. This article is based on a case study of supermarket cashiers and deals with the flexibilisation of their work. Firms use two forms of flexibility as a cost-cutting strategy: numerical and functional flexibility. Numerical flexibility divides workers into different groups according to their work contract. This enables firms to employ as much labour as they need at a particular point in time. In effect firms reduce the number of employees while intensifying the work of the employees they retain. In the case of functional flexibility the duties and responsibilities attached to a job are redefined. In this respect, I show that the duties of the cashiers in my case study are increased beyond the scope of tasks traditionally attached to this occupation and head towards the model of a universal worker. This shift leads to a decline in qualifications that, combined with technological changes, results in the degradation of work. As a result, flexibilisation processes deepen existing asymmetries in employer-employee relationships and thereby enable firms to transfer a significant amount of market risk onto the shoulders of workers. Moreover, the negotiating position of workers remains weak and their wages low.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

50401 - Sociology

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Sociologický časopis

ISSN

0038-0288

e-ISSN

2336-128X

Svazek periodika

55

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

26

Strana od-do

61-86

Kód UT WoS článku

000461759100003

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85065837225