Pracovna republiky. Architektura Plzně v letech 1918–1938

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00263338%3A_____%2F18%3AN0000012" target="_blank" >RIV/00263338:_____/18:N0000012 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Pracovna republiky. Architektura Plzně v letech 1918–1938

Popis výsledku v původním jazyce

Plzeň nebývá, kromě několika jednotlivostí, vnímána jako město pozoruhodné z hlediska architektonického vývoje v nové době. Tato skutečnost však nevychází z nedostatku pozoruhodných návrhů a realizací, ale spíše z neznalosti, destrukčních zásahů druhé poloviny 20. století a přetrvávajícího důrazu historiků na avantgardní koncepty. Západočeská galerie v Plzni se v posledních letech zabývala dílčími projekty, které se týkaly meziválečné architektury Plzně (Adolf Loos, Hanuš Zápal, Sdružení západočeských výtvarných umělců atd.), přesto však ucelený pohled na architekturu a urbanismus meziválečné Plzně dosud chybí. Při práci na zmíněných i dalších projektech se přitom rozkrývá mnoho pozoruhodných informací a souvislostí. Jde o první komplexní zpracování uvedeného tématu. Pozornost je věnována významným osobnostem, které měly k Plzni tvůrčí vztah a současně jejich význam je nadregionální (Loos a jeho okruh, Jan Gillar, Josef Špalek, Karel Honzík, Jan Víšek). Současně je nastíněna i dobová situace, která vedla k vytvoření určitého ohniska moderní architektury i ze samotné Plzně, kde předně díky městskému stavebnímu úřadu a pedagogickému sboru průmyslové školy působila řada schopných architektů (Hanuš Zápal, Otakar Gschwind, Václav Klein, Bohumil Chvojka, Rudolf Černý, Jaroslav Čada). Připomenuti budou i soukromě projektující tvůrci – předně Leo Meisl, Václav Neckář a František Němec. Kromě jednotlivých osobností a jejich prací je významným tématem urbanismus, jemuž zatím byla věnována zcela mizivá pozornost. Jsou proto nastíněny souvislosti přípravy generálního regulačního plánu Plzně Vladimírem Zákrejsem. Snahou je ale předně popsat specifickou situaci, v níž se Plzeň nacházela s ohledem na svůj průmyslový charakter. Šlo předně o unikátní snahu o postupné vyrovnání s chybnými řešeními založenými ve druhé polovině 19. století. Výsledkem bylo vymísťování průmyslu z centra a postupná přestavba jeho partií včetně četných razantních rekonstrukcí a revitalizací. Nastíněny jsou urbanistické aktivity městského stavebního úřadu, umělecké rady a technické komise, ale rovněž zásahy státního Památkového úřadu a spolků. Prezentovány jsou předně původní dokumentace staveb a částí města a fotografie dokončených staveb a jejich souborů, ale také interiérů a letecké snímky. Důraz je kladen na porovnání stavu míst před úpravami a po nich. Součástí expozice jsou také četné další dokumenty, zajímavosti a modely staveb ze sbírky ZČG včetně jednoho modelu zcela nově zhotoveného. V expozici je zahrnuta projekce krátkých dobových filmů z let 1922 a 1938. Závěr se stručně věnuje i následnému období, které předchozí éru do značné míry negovalo a zavinilo současný stav města i jeho nízký stupeň poznání.

Název v anglickém jazyce

The Studio of the Republic. Pilsen Architecture from 1918 to 1938

Popis výsledku anglicky

Besides a few individual examples, the city of Pilsen is usually not perceived as a remarkable city from the point of view of architectural development in the new era. However, this is not attributable to a lack of noteworthy designs or implementations, but rather comes down to a lack of knowledge, along with numerous destructive interventions in the second half of the 20th century and a persisting emphasis by historians on avant-garde concepts. Although in recent years The Gallery of West Bohemia has been involved in limited projects concerning inter-war architecture in Pilsen (Adolf Loos, Hanuš Zápal, the Association of West Bohemian Fine Artists, etc.), a comprehensive view of architecture and urbanism in inter-war Pilsen is nonetheless absent. A great deal of remarkable information and contexts have already been revealed while working on the aforementioned and other projects. This exhibition is intended to be the first complex adaptation of this subject. Particular attention is paid to noteworthy personalities who once had a creative relationship with Pilsen, in addition to being of supra-regional importance (Loos and his circle, Jan Gillar, Josef Špalek, Karel Honzík and Jan Víšek). The time period that led to the transformation of the city of Pilsen into a centre of modern architecture is also covered, when, predominantly thanks to the Municipal Building Authority and the pedagogical faculty of the technical school, work was produced by numerous skilled architects (Hanuš Zápal, Otakar Gschwind, Václav Klein, Bohumil Chvojka, Rudolf Černý and Jaroslav Čada). Private project designers are also remembered – in particular Leo Meisl, Václav Neckář and František Němec. Besides individual luminaries and their work, another important theme, which has so far received very little attention, is urbanism. Therefore, the preparation of the Pilsen general regulation plan by Vladimír Zákrejs is also exhibited. However, the main endeavour is to describe the specific situation in which Pilsen found itself in terms of its industrial character. Initially, it involved the unique undertaking to progressively overcome the mistakes of the second half of the 19th century. This resulted in the relocation of industry away from the city centre with its continuing renovation, its dynamic reconstruction and revitalization. The Urban Planning of the Municipal Building Authority, art committees and technical committees, as well as interventions by the state heritage institute and associations is presented here. Also on display are original documents showing constructions and city districts, photographs of completed structures, interiors and aerial photographs. Emphasis is placed on comparisons between the condition of locations before and after alterations. The exhibition also includes countless additional documents, curiosities and models from the collection of The Gallery of West Bohemia, including one entirely newly created model. The exhibition is also expected to include a projection of short historical films from the years 1922 and 1938. The conclusion is briefly dedicated to the period directly after, which to a significant extent negated the preceding era and shaped the contemporary condition of the city, as well as its low level of recognition.

Druh

E_nekrit - Výstava

CEP obor

—

OECD FORD obor

60402 - Architectural design

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Místo konání akce

Západočeská galerie v Plzni, výstavní síň

Stát konání akce

CZ - Česká republika

Datum zahájení akce

—

Datum ukončení akce

—

Celkový počet účastníků

1

Počet zahraničních účastníků

—

Typ akce podle státní přísl. účastníků

CST - Celostátní akce