Certifikovaná metodika hodnocení genofondu třešně s využitím molekulárně genetických metod

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F25271121%3A_____%2F18%3AN0000039" target="_blank" >RIV/25271121:_____/18:N0000039 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/14864347:_____/18:N0000014

Výsledek na webu

<a href="http://www.vsuo.cz/common/cms_files/01_Certifikovana_metodika_hodnoceni_genofondu_tresne_s_vyuzitim_molekularne.pdf" target="_blank" >http://www.vsuo.cz/common/cms_files/01_Certifikovana_metodika_hodnoceni_genofondu_tresne_s_vyuzitim_molekularne.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Certifikovaná metodika hodnocení genofondu třešně s využitím molekulárně genetických metod

Popis výsledku v původním jazyce

V rámci projektů Národní agentury pro zemědělský výzkum QJ1510001 bylo ve VŠÚO Holovousy s.r.o. v roce 2015 zahájeno postupné hodnocení genofondu třešně pomocí molekulárně genetických metod s propojením na hodnocení plodových a vegetativních znaků. Projekt byl řešen ve spolupráci s Chmelařským institutem s.r.o. v Žatci, který měl zkušenosti s hodnocením genomu ovocných dřevin. Studium fenotypových charakteristik a výsledky molekulárních analýz DNA mají za cíl popsat genetickou variabilitu kolekcí odrůd třešně s výhledem využití získaných výsledků ve šlechtitelských programech. Odrůdy třešně byly hodnoceny z hlediska vegetativních a plodových znaků na základě deskriptorů pro třešeň. Vegetativní znaky: začátek a konec hlavního květu, násada květů, násada plodů a doba zrání. Plodové znaky: hmotnost plodu, barva plodů, barvitelnost šťávy, chuť a odlučitelnost dužniny od pecky. Třešně patří mezi cizosprašné rostliny a vyvinul se u nich systém gametofytické autoinkompatibility. Systém je založen na expresi genů S-RNázy a F-box SFB. Celkem bylo detekováno 13 různých S-alel v 29 kombinacích S-lokusu a 24 skupinách autoinkompatibility. Nejfrekventovanějšími S-alelami byly S3, S1 a S4, dále pak S2 a S6. Nejvíce odrůd patřilo do skupiny autoinkompatibility III (S3S4), následováno skupinou II (S1S3), IV (S2S3) a VI (S3S6). V molekulárně-genetických analýzách bylo celkem amplifikováno 117 polymorfních markerů, které byly použitelné pro analýzu genetické příbuznosti jednotlivých 153 genotypů. Genetická analýza příbuznosti (DARwin v. 5.0.155) jednotlivých odrůd byla v souladu s genealogickými a geobotanickými charakteristikami a známými šlechtitelskými původy. Výsledný dendrogram byl rozdělen do sedmi skupin (klastrů). První klastr (I) shlukoval odrůdy převážně americké provenience, ale s původem v evropských odrůdách ´Windsor´, ´Napoleonova´ a ´Empress Eugenie´, z nichž vzešly odrůdy ´Van´ a ´Lambert´. V druhém klastru (II) byly též ještě odrůdy s původem v odrůdách ´Van´, ´Napoleonova´ a ´Bing´, ale především odrůdy, které mají v původu odrůdu ´Kordia´. Ve třetím klastru (III) byly shlukovány v jedné skupině odrůdy neznámého původu společně s ´Early Rivers´ a ve druhé skupině švýcarské odrůdy s původem v odrůdách ´Basler Adler´ a ´Zweitfrühe´. Ve čtvrtém klastru (IV) byly shlukovány odrůdy s původem v odrůdě ´Schneiders´. V pátém klastru (V) byly shlukovány v jedné skupině odrůdy s francouzským původem odrůd ´Burlat´ a ´Moreau´ a ve druhé skupině odrůdy s původem v odrůdách ´Rube´ a ´Allers Späte´. Šestý klastr (VI) shlukoval různé odrůdy a sedmý (VII) pak převážně staré německé a české odrůdy.

Název v anglickém jazyce

Certified methodology of sweet cherry germplasm evaluation using methods of molecular genetics

Popis výsledku anglicky

A consecutive assessment of sweet cherry genome by molecular genetic methods with a link to the evaluation of fruit and vegetative characters started in RBIP Holovousy Ltd. in 2015, as a part of the project of the National Agency for Agricultural Research QJ1510001. The project was solved in cooperation with the Hop Research Institute in Žatec, which had experience with evaluation of genome of fruit trees. Studies of phenotypic characteristics and results of DNA molecular analyses aim at describing the genetic variability of sweet cherry cultivars in genebank collections with a view to use obtained results in breeding programmes. Sweet cherry cultivars were evaluated for vegetative and fruit characters based on standard sweet cherry descriptors. Vegetative characters: beginning and end of main flowering, flower set, fruit set and ripening period. Fruit characters: fruit weight, fruit colour, juice colourability, taste and separability of flesh from stone. Sweet cherries belong to out-breeding plants and self-incompatible is determined by a gametophytic self-incompatibility system. The incompatibility system is based on expressions of S-RNase and F-box SFB genes. Totally, we detected 13 different S-alleles in 29 S-locus combinations for 24 individual incompatibility groups. The most frequent S-alleles were S3, S1 and S4 , followed by S2 and S6. The most of cultivars belonged to incompatibility group III (S3S4), followed by group II (S1S3), IV (S2S3) and VI (S3S6). In molecular-genetic analyses, a total of 117 polymorphic markers were amplified, which were useful for genetic relationship analysis of 153 individual genotypes. Genetic relationship analysis (DARwin v. 5.0.155) of individual cultivars corresponded as with genealogical and geobotanical characteristics as known breeding history. The resulting dendrogram showed that cherry cultivars were divided into seven clusters. Cluster one (I) included mainly American cultivars but originated from European cultivars ´Windsor´, ´Napoleon´ and ´Empress Eugenie´, which were parents of cultivars ´Van´ and ´Lambert´. Cultivars originated from previous mentioned cultivars ´Van´, ´Napoleon´, and ´Bing´ were grouped in cluster two (II) with cultivars originated from cultivar ´Kordia´. Cluster three (III) included unknown cultivars together with cultivar ´Early Rivers´ in the first group and cultivars originated from Switzerland with origin in cultivars ´Basler Adler´ and ´Zweitfrühe´ in the second group. Cultivars originated from cultivar ´Schneiders´ were grouped in cluster four (IV). Cluster five (V) included cultivars originated from French cultivars ´Burlat´ and ´Moreau´ in the first group and cultivars originated from cultivars ´Rube´ and ´Allers Späte´ in the second group. Different cultivars were grouped in cluster six (VI) and mainly old German and Czech cultivars were grouped in cluster seven (VII).

Druh

N_metC - Metodiky certifikované oprávněným orgánem

CEP obor

—

OECD FORD obor

40106 - Agronomy, plant breeding and plant protection; (Agricultural biotechnology to be 4.4)

Projekt

<a href="/cs/project/QJ1510001" target="_blank" >QJ1510001: Výzkum genofondu třešně využitím molekulárně genetických metod</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Interní identifikační kód produktu

978-80-87030-62-2

Číslo předpisu

3/2018-17233

Technické parametry

Osvědčení číslo 3/2018-17233 o uznání metodiky v souladu s podmínkami Metodiky hodnocení výzkumných organizací a programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, schválené usnesením vlády dne 8.2.2017, č.107 a její samostatné přílohy č.4 schválené usnesením vlády dne 29.11.2017 č. 837. Smlouva o využití výsledku s uživatelem byla uzavřena s Ovocnářskou unií ČR, Holovousy 129, 50801 Hořice, IČ: 44477325, dne 7.11.2018, č.sml.: 1053/2018, zastoupenou Ing. Martinem Ludvíkem, předsedou.

Ekonomické parametry

Přínosy u tvůrců výsledků Výsledky byly poskytovány zdarma. Projekt využíval zvláštnosti pro zemědělství a rybolov podle článku 9. Rámce Společenství. Účastníci projektu získali během řešení projektu dovednosti, které využijí v další výzkumné činnosti. Zkušenosti a postupy z molekulárního testování a charakterizace budou uplatněny i při zkoumání a mapování genomu u dalších ovocných plodin. Přínosy u uživatelů Hlavním přínosem využití molekulárně genetických markerů je charakterizace genových zdrojů, jejich variability a autoinkompatibility, což povede ke zkrácení tvorby a zvýšení efektivnosti šlechtitelského procesu nových odrůd. Podle zahraničních zkušeností lze šlechtitelský proces zkrátit minimálně o 30 %. Dalším přínosem bude produkce školkařských výpěstků kvalitních odrůd třešně s rezistencí k chorobám a výsadba tohoto materiálu do produkčních sadů.

Označení certifikačního orgánu

Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, 11000 Praha 1

Datum certifikace

—

Způsoby využití výsledku

C - Výsledek je využíván bez omezení okruhu uživatelů