Kyberfotografie. Neprůzračné médium a technologický realismus

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F26482789%3A_____%2F19%3AN0000030" target="_blank" >RIV/26482789:_____/19:N0000030 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Kyberfotografie. Neprůzračné médium a technologický realismus

Popis výsledku v původním jazyce

Kolektivní monografie Michaely Fišerové a Martina Charváta zaměřuje pozornost na problematiku „kyberfotografie“ z hlediska proponovaného současnou mediální filosofií, Foucaultovou genealogií a Derridovou dekonstrukcí. Autoři analyzují změnu dispozitivu, k níž došlo v kontextu nastupujících digitálních technologií v 21. století. Společným bodem jejich dvou kapitol je srovnání a odlišení analogové fotografie, digitální fotografie a kyberfotografie. Autoři zavádějí pojem „kyberfotografie“, jímž rozumí digitální fotografii, která je automaticky pořízena a retušována softwerem „chytrého telefonu“: hybridního zařízení kombinujícího funkce digitální kamery a mobilního telefonu s přístupem na internet. První kapitola pojednává o debatě týkající se vztahu mezi fotografií a „realitou“. Jak ukazuje Martin Charvát, v teoretické diskuzi o analogové i digitální fotografii se konstantně objevuje fantazma o existenci nezávislé „objektivní reality“, kterou může fotoaparát zachytit a reprezentovat. V „éře“ kyberfotografie je něco takového nemožné: kyberfotografie zavádí radikální změnu do vztahu mezi médiem a realitou, jako i mezi člověkem a technologickým zařízením. Druhá kapitola zaměřuje pozornost na tradiční sociální praxi retuše fotografie, jejíž posláním bylo „opakovaně se dotknout“, tudíž modifikovat původně „autentický“, „nedotčený“ otisk světla. Na základě inspirace Derridovou filosofií Michaela Fišerová uvádí svou úvahu dekonstrukcí metafyzického očekávání „autentičnosti“ od analogové i digitální fotografické technologie. Dále, aby vysvětlila nové diskurzivní přijetí retušérské praxe. Autorka dospívá k závěru, že digitální dispozitiv kyberfotografie zavádí historicky nový „technologický realismus“ umožňující normativně retušovat otisk světla a diskurzivně rezignovat na metafyzické očekávání jeho autentičnosti.

Název v anglickém jazyce

Cyberphotography. Unlucid medium and technological realism

Popis výsledku anglicky

The collective monograph focuses on the problematics of the “cyberphotography” from the point of view coined by contemporary media philosophy, Michel Foucault’s genealogy of dispositive and Jacques Derrida’s deconstruction of technology. Thee authors aim to analyze the change of dispositive, which has taken place in the context of rising digital technologies in the 21st century.The nod point of their two chapters is the comparison and differentiation between analogue photography, digital photography and cyberphotography. Authors introduce the concept of the “cyberphotography”, which should be understood as a digital photography that is automatically captured and retouched by software of the „smartphone“: a hybrid device combining functions of digital camera and mobile phone with the acces to the Internet. The first chapter deals with the debate about the relationship between photography and “reality”. Martin Charvát focuses on the fact that the fantasy of an existence independent “objective reality”, which can be caught and represented by the photographic camera, constantly appears in the theoretical discussion on analogue and digital photography. The second chapter, written by Michaela Fišerová, focuses on the traditional social practice of the photographic retouch, which was supposed to „repeatedly touch“, thus to modify the previously „authentic“, „untouched“ imprint of light. Inspired by Jacques Derrida’s philosophy, Fišerová introduces her reflexion by deconstructing the metaphysical expectation of “authenticity” of both analogue and digital photographic technology. Furthermore, in order to explain the new discursive acceptance of the practice of retouch, Fišerová understands the cyberphotography as a new type of dispositive in Michel Foucault’s sense of a technology of power that allows to use the pre-programmed sets of possibilities of modification of the imprint of light, which are already present in the software of the photographic camera.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

50802 - Media and socio-cultural communication

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7638-002-8

Počet stran knihy

122

Název nakladatele

Metropolitan University Prague Press & Togga

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—