Růst laktobacilů a bifidobakterií na médiu s přídavkem mikroskopických řas

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F26722861%3A_____%2F19%3AN0000029" target="_blank" >RIV/26722861:_____/19:N0000029 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://www.mlekarskelisty.cz/upload/soubory/pdf/2019/veda_175_3_s.9-14.pdf" target="_blank" >http://www.mlekarskelisty.cz/upload/soubory/pdf/2019/veda_175_3_s.9-14.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Růst laktobacilů a bifidobakterií na médiu s přídavkem mikroskopických řas

Popis výsledku v původním jazyce

Řasy a sinice mají v současné době velký potenciál, a to zejména pro potravinářství, kde jsou používány jako potravinářské aditivum. Díky svým nutričním hodnotám a zdraví prospěšným účinkům se využívají k výrobě doplňků stravy z mikrořas zejména rod Chlorella a z řad sinic rod Spirulina. Mikrořasy představují bohatý zdroj nutričně cenných látek, mezi které patří proteiny, vitaminy, pigmenty, antioxidanty, nenasycené mastné kyseliny a v neposlední řadě oligo- a poly-sacharidy, které mohou sloužit jako energetický zdroj pro střevní bakterie a tím působit prebioticky. Cílem práce bylo testování prebiotického účinku biomasy Spiruliny na bakterie z rodů Lactobacillus (5 kmenů) a Bifidobacterium (3 kmeny). Experiment byl proveden jak s biomasou komerčně dostupné Spiruliny zakoupené v tržní síti, tak s biomasou laboratorně vykultivované sinice. Pozitivní prebiotický efekt byl v případě laboratorně vykultivované Spiruliny pozorován u dvou kmenů laktobacilů, a to u Lbc. animalis CCDM 382 a Lbc. acidophilus CCDM 151. U ostatních testovaných kmenů nebyl prebiotický efekt nijak významný, ale zároveň nedošlo ani k inhibici růstu. V případě komerčně dostupné Spiruliny byl pozorován pozitivní prebiotický efekt u všech testovaných kmenů (8), přičemž nárůst bakterií se zvyšoval se zvyšujícím se přídavkem biomasy. Na základě získaných výsledků je možné konstatovat, že Spirulina může působit prebioticky, a to zvyšováním počtu probiotických bakterií, přičemž tato schopnost je kmenově a substrátově specifická. Bylo prokázáno, že existují rozdíly v prebiotickém působení mezi laboratorně vykultivovanou a komerčně dostupnou Spirulinou. Lze předpokládat, že úlohu bude hrát forma a způsob zpracování biomasy, zdroj a původ Spiruliny, rozdíly mohou být zapříčiněné také odlišnými podmínkami kultivace a následným zpracováním, zejména ve stupni dezintegrace buněk.

Název v anglickém jazyce

Growth of lactobacilli and bifidobacteria on the medium containing microalgae

Popis výsledku anglicky

Algae and cyanobacteria are nowadays of great potential, especially for the food industry, where they are used as a food additive. Thanks to their nutritional value and beneficial effects on health, the genus Chlorella (microalgae) and the genus Spirulina (cyanobacteria) are commonly used as food supplements. Microalgae and cyanobacteria represent a rich source of nutritionally valuable substances, including proteins, vitamins, pigments, antioxidants, unsaturated fatty acids and, last but not least, oligo- and poly-saccharides, which can serve as an energy source for gut bacteria and thus serve as prebiotics. The aim of the study was to test the prebiotic effect of Spirulina biomass on bacteria from the genera Lactobacillus (5 strains) and Bifidobacterium (3 strains). The experiment was performed with both the commercially available Spirulina biomass and the laboratorycultivated Spirulina biomass. A positive prebiotic effect of laboratory-cultivated Spirulina was observed in two lactobacilli strains, in Lbc. animalis CCDM 382 and Lbc. acidophilus CCDM 151. In the rest of the strains tested, the prebiotic effect was not significant but there was no growth inhibition either. In the case of commercially available Spirulina, a positive prebiotic effect was observed in all strains tested (8), wherein, the growth of bacteria increased with the concentration of the biomass. Based on the results obtained, Spirulina can act as prebiotic by increasing the number of probiotic bacteria, while this ability is strain- and substrate- specific. It has been shown that there are differences in the prebiotic effect between the laboratory-cultivated and commercially available Spirulina. It can be assumed that the form and the method of processing of biomass will play a role. Differences may also be due to different cultivation conditions and subsequent processing, particularly in the cell disintegration stage.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

40401 - Agricultural biotechnology and food biotechnology

Projekt

<a href="/cs/project/QK1910300" target="_blank" >QK1910300: Využití odpadů z mlékáren pro produkci nových mléčných výrobků a doplňků stravy s přídavkem mikrořas nebo jejich komponent</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)<br>I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Mlékařské listy – zpravodaj

ISSN

1212-950X

e-ISSN

—

Svazek periodika

30

Číslo periodika v rámci svazku

4

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

5

Strana od-do

9 – 14

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—