„Nová škola" v meziválečném Československu ve Zlíně – ideje, aktéři, místa.

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F46747885%3A24510%2F20%3A00008618" target="_blank" >RIV/46747885:24510/20:00008618 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.academia.cz/nova-skola-v-mezivalecnem-ceskoslovensku-ve-zline--kasper-tomas--academia--2020" target="_blank" >https://www.academia.cz/nova-skola-v-mezivalecnem-ceskoslovensku-ve-zline--kasper-tomas--academia--2020</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

„Nová škola" v meziválečném Československu ve Zlíně – ideje, aktéři, místa.

Popis výsledku v původním jazyce

Publikace Nová škola v meziválečném Československu ve Zlíně – ideje, aktéři, místa zpracovává problematiku meziválečné školské reformy v kontextu tzv. firemního města Zlína. Zlín byl v meziválečném období dynamicky se rozvíjejícím městem, jehož chod udával rozvoj a potřeby obuvnické firmy Baťa. „Nový Zlín“ se stal „sociální laboratoří“, specifickým místem realizace reformy společnosti, tzv. reformy života, kde otázka výchovy a vzdělání „nové průmyslového člověka“ se stala základní součástí „experimentu“. Publikace je členěna do dvou částí. První část je tvořena třemi kapitolami, které zasazují školskou meziválečnou reformu v ČSR do širšího rámce tzv. reformy života a společnosti (první kapitola). Dále je poukázáno na kořeny reformně školské diskuse v české pedagogické diskusi před rokem 1914 a v letech 1918-1928. Je sledován význam pozitivismu a tradice empirické pedagogiky (tzv. Child Study) v české pedagogické diskusi pro koncipování reformně školského programu po roce 1929. Rovněž je poukázáno na „překrývání“ myšlenek pedagogického pragmatismu s diskusními rámci české pedagogické vědy (druhá kapitola). V neposlední řadě (třetí kapitola) jsou zasazena východiska školské reformy ve Zlíně do kontextu racionalismu a vědeckého řízení (scientific managment). V druhé části publikace jsou analyzována pedagogická východiska zlínských pokusných škol a jejich reformně pedagogické zásady – individualizace ve výuce a učení, diferenciace žáků do skupin, propojování předmětů (globalizace), využívání metod samostatného aktivního učení žáka, využití projektové metody. Dále jsou analyzovány pedagogické prostředky podporující rozvoj school democracy – žákovská samospráva, školní shromáždění, kluby či kroužky, žákovský časopis, sociální pomoc žactva spolužákům, ale i spolupráce pokusné školy s rodiči a širší komunitou (čtvrtá a pátá kapitola). Publikace v závěru reflektuje realizaci zájmů firmy Baťa v oblasti veřejného školství a diskutuje pedagogickou autonomii reformně školského programu pokusných zlínských škol v kontextu „reformního města“ Zlína.

Název v anglickém jazyce

"New school" in interwar Czechoslovakia in Zlín - ideas, actors, places

Popis výsledku anglicky

The “New School” in Interwar Czechoslovakia in Zlín – Ideas, Protagonists, Places deals with interwar school reform as an issue in the context of Zlín, a “company town” determined by the development and needs of the Baťa Shoemaking Company. This “new Zlín” became a “social laboratory” where, through planned, rationalized production and the use of modern technology and scientific research it should have been possible to create “new industrial man”. This study is divided into two parts. The first part consists of three chapters that put school reform in interwar Czechoslovakia into the wider framework of “life reform” and societal reform (first chapter). Subsequently, the roots of school reform in the Czech pedagogical discussion before 1914 and in the years 1918–1928 are referenced. The importance of positivism and the empirical pedagogy tradition (“Child Study”) in the Czech pedagogical discussion for the reform of the school curriculum after 1929 is also observed (second chapter). Last but not least, the starting points of the school reform in Zlín are observed within the context of rationalism and scientific management (third chapter). The second part analyzes the pedagogical starting points of the Zlín experimental schools and their pedagogical principles of reform – individualizing teaching and learning, differentiating pupils into groups, interconnecting subjects (interdisciplinarity), using active learning methods, and using the project method. Furthermore, pedagogical tools supporting the development of school democracy – such as pupils’ self-government, school gatherings, clubs or workshops, a student magazine, social assistance of pupils to their classmates, as well as the cooperation between the experimental school, parents and the wider community – are analyzed (fourth and fifth chapters). In conclusion, the study reflects on how Baťa’s company’s interests were served in public education and deals with the pedagogical autonomy of the educational reform program in the experimental schools belonging to this “city of reform”.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

50301 - Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]

Projekt

<a href="/cs/project/GA16-13933S" target="_blank" >GA16-13933S: Analýza pedagogického meziválečného konceptu školské reformy ve Zlíně v kontextu vzorového průmyslového města</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-200-3091-7

Počet stran knihy

330

Název nakladatele

Academia

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—