Je volební chování v prvním kole senátních voleb ovlivněno vlastnostmi kandidátů? Ilustrace použití modelu diskrétní volby na datech z výběrového šetření

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23330%2F09%3A00502474" target="_blank" >RIV/49777513:23330/09:00502474 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Je volební chování v prvním kole senátních voleb ovlivněno vlastnostmi kandidátů? Ilustrace použití modelu diskrétní volby na datech z výběrového šetření

Popis výsledku v původním jazyce

Volební chování českých voličů ve volbách do Senátu je ? zřejmě díky souběhu věcných a metodologických důvodů ? málo zmapované. Přesto ale existuje řada otázek a hypotéz, které se právě volebního chování v senátních volbách úzce dotýkají. Senátní volby jsou pravděpodobně více než jiné druhy voleb v ČR personifikované ? v každém obvodu je strana reprezentována nejvýše jedním kandidátem se specifickými vlastnostmi, případně jde o nezávislé osobnosti. Kvůli nedostatku dat a vhodných analytických nástrojů není známo, zda voliči ve svém rozhodování k vlastnostem samotných kandidátů přihlížejí a zda konkrétní osobní charakteristiky kandidátů (věk, pohlaví, vzdělání a akademické tituly, místo bydliště) zvyšují šance na úspěch. V tomto textu ukazuji, jak lze metodologická úskalí studia volebního chování v senátních volbách překonat pomocí inovativní statistické metodologie (modelu diskrétní volby) a nalézt na položené otázky empiricky podložené odpovědi. Metodu ilustruji na datech z panelového

Název v anglickém jazyce

Is the voting behavior in the 1st round of senate elections influenced by the characteristics of candidates? An illustration of the use of a discrete choice model on survey data

Popis výsledku anglicky

Voting behavior in the elections to the higher chamber of the Czech parliament (the Senate) is a rather unexplored phenomenon. This probably results from a variety of substantive as well as methodological reasons. Yet, there are many unanswered theoretical questions and untested hypotheses pertaining precisely to this type of vote. Senate elections are highly personalized ? there is one candidate nominated by each major party in a district, or there are independent candidates. However, we are rather uninformed if (and to what degree) candidate?s individual characteristics (age, gender, education and academic qualifications, place of residence) increase their odds of electoral success. I argue that many methodological obstacles in studying senate elections may be overcome by using a discrete-choice model (conditional logit model). I illustrate its application using data from a panel survey conducted before and after the first senate election in the post-socialist Czech Republic in 1996.

Druh

J_x - Nezařazeno - Článek v odborném periodiku (Jimp, Jsc a Jost)

CEP obor

AD - Politologie a politické vědy

OECD FORD obor

—

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2009

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Evropská volební studia

ISSN

1801-6545

e-ISSN

—

Svazek periodika

4

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

14

Strana od-do

—

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—