Jidiš v kontextu české literatury a kultury

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23420%2F23%3A43970973" target="_blank" >RIV/49777513:23420/23:43970973 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://ucl.cas.cz/literarnevedne-forum/" target="_blank" >https://ucl.cas.cz/literarnevedne-forum/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Jidiš v kontextu české literatury a kultury

Popis výsledku v původním jazyce

Jidiš a jidišová kultura tzv. jidiškajt tvořila po několik staletí nedílnou součást kultury Českých zemí. Na území Čech, Moravy a Slezska se vyskytuje bohaté aškenázské hmotné kulturní dědictví, tedy množství synagog, „dobrých míst“ čili „domů života“ (hřbitovů) s aškenázskými nápisy na macevách (náhrobcích), dále množství mikví (rituálních lázní), celých městských komplexů (tzv. ghett), ale i drobných artefaktů (např. menor či parochesů/parochetů) apod. Dodnes lze sledovat také jazykové přejímky z jazyka jidiš, resp. z židovské němčiny (tzv. Judendeutsch) a posléze židovské češtiny (odborně: židovského etnolektu češtiny). Jedná se o aškenázské výpůjčky jako např. chabrus, chucpe, melouch, mešuge, šoufl, které většinou pevně zakotvily v obecné češtině či dalších nářečních útvarech, tj. např. moravismy jako heble, chochmes, resp. ostravský odvozený výraz hochmes.Nepočítáme-li rozvoj českých hudebních souborů světské židovské hudby tzv. klezmerů a zájem o tento typ hudby, který je navíc a priori spjat spíše s východním aškenázským okruhem, v přijetí, výzkumu a reflexi jidiš a jidiškajt se v posledních dvaceti letech, bohužel, mnoho nezměnilo. Co se týče studia jazyka a literatury jidiš po roce 1989, lze sledovat dlouhodobou stagnaci: neexistuje systematická výuka jidiš ani specializované výzkumné či pedagogické pracoviště. Osud uchování a zkoumání jidiš a jidiškajt v Českých zemích leží v rukou několika málo jednotlivců (např. Marie Krappmann, Petr Jan Vinš či Štěpán Balík). Přitom paradoxně jidišová literatura je součástí české kultury stejně jako písemnictví staroslověnské, latinské, německé či hebrejské, které je ve výkladu českých literárních dějin již náležitě reflektováno. Podzimní literárněvědné fórum, organizované ve spolupráci s Centrem pro studium holokaustu a židovské literatury, si proto klade za cíl ve čtyřech přednáškách na tuto skutečnost upozornit a zájem o jidiš a jidiškajt v Českých zemích oživit. Předmětem přednášek a následujících diskusí budou témata:1.10.10.2023 Petr Jan Vinš: Západní a východní jidiš. Jidiš a jidišová literatura v Českých zemích. Překlady z jidiš do češtiny. Desiderata.2.14.11.2023 Štěpán Balík: Židovská obec, kehila, kile nebo kýla. Židovský etnolekt češtiny jako příznakový rys české židovské literatury 20. a 21. století3.12.12.2023 Marie Krappmann: Moravská jidišová literární produkce do 18. století zvláště s ohledem na tzv. brněnskou tiskárnu.4.09.01.2024 Joanna Degler: Pražská jidišová literatura 16.–18. století na příkladu dvou autorek Rebeky Tiktiner a Toybe Pan.5.20. 02. 2024 Annette Werberger (Europa-Universität Viadrina Frankfurt (Oder): téma bude upřesněnoVždy druhé úterý v měsíci od 17:00 v budově Ústavu pro českou literaturu AV ČR, Na Florenci 3, Praha 1.

Název v anglickém jazyce

Yiddish in the context of Czech literature and culture

Popis výsledku anglicky

Yiddish and Yiddish culture, the so-called Yiddish language, formed an integral part of the culture of the Czech lands for several centuries. In the territory of Bohemia, Moravia and Silesia, there is a rich Ashkenazi material cultural heritage, i.e. a number of synagogues, &quot;good places&quot; or &quot;houses of life&quot; (cemeteries) with Ashkenazi inscriptions on matzevs (tombstones), as well as a number of mikves (ritual baths), entire urban complexes (the so-called ghett), but also small artefacts (e.g. menors or paroches/parochets), etc. To this day, linguistic adaptations from the Yiddish language, or from Jewish German (so-called Judendeutsch) and later Jewish Czech (technically: Jewish ethnolect of Czech). These are Ashkenazi loanwords such as chabrus, chucpe, melouch, meshuge, shoufl, which are mostly firmly anchored in general Czech or other dialectal formations, i.e. Moravisms such as heble, chochmes, or Ostrava derived term hochmes.If we do not count the development of Czech musical ensembles of secular Jewish music, the so-called klezmers, and the interest in this type of music, which is also a priori connected more with the eastern Ashkenazi circle, in the reception, research and reflection of Yiddish and Yiddish in the last twenty years, unfortunately, many didn&apos;t change. Regarding the study of the Yiddish language and literature after 1989, a long-term stagnation can be observed: there is no systematic teaching of Yiddish or specialized research or pedagogical workplaces. The fate of preserving and researching Yiddish and Yiddish in the Czech Lands rests in the hands of a few individuals (e.g. Marie Krappmann, Petr Jan Vinš or Štěpán Balík). At the same time, paradoxically, Yiddish literature is a part of Czech culture just like Old Slavonic, Latin, German or Hebrew writing, which is already properly reflected in the interpretation of Czech literary history. The Autumn Literary Forum, organized in cooperation with the Center for the Study of the Holocaust and Jewish Literature, aims to draw attention to this fact in four lectures and to revive interest in Yiddish and Yiddish in the Czech Lands. The subjects of the lectures and the following discussions will be:1. 10.10.2023 Petr Jan Vinš: Western and Eastern Yiddish. Yiddish and Yiddish literature in the Czech lands. Translations from Yiddish to Czech. Desiderata.2. 14/11/2023 Štěpán Balík: Jewish community, kehila, kile or kila. The Jewish ethnolect of the Czech language as a characteristic feature of Czech Jewish literature of the 20th and 21st centuries3. 12.12.2023 Marie Krappmann: Moravian Yiddish literary production up to the 18th century, especially with regard to the so-called Brno printing house.4. 09.01.2024 Joanna Degler: Prague Yiddish literature 16.–18. century on the example of two authors Rebeka Tiktiner and Toybe Pan.5/20/02/2024 Annette Werberger (Europa-Universität Viadrina Frankfurt (Oder): topic to be specifiedEvery second Tuesday of the month from 17:00 in the building of the Institute for Czech Literature of the Academy of Sciences of the Czech Republic, Na Florenci 3, Prague 1.

Druh

W - Uspořádání workshopu

CEP obor

—

OECD FORD obor

60206 - Specific literatures

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Místo konání akce

Praha

Stát konání akce

CZ - Česká republika

Datum zahájení akce

—

Datum ukončení akce

—

Celkový počet účastníků

5

Počet zahraničních účastníků

2

Typ akce podle státní přísl. účastníků

EUR - Evropská akce