Eunuch převlečený na ženu, aneb apologie autorky.

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60461071%3A_____%2F20%3AN0000029" target="_blank" >RIV/60461071:_____/20:N0000029 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.kosmas.cz/knihy/278836/tvurce-jako-predmet-dejin-umeni.-pozice-autora-po-jeho-smrti/" target="_blank" >https://www.kosmas.cz/knihy/278836/tvurce-jako-predmet-dejin-umeni.-pozice-autora-po-jeho-smrti/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Eunuch převlečený na ženu, aneb apologie autorky.

Popis výsledku v původním jazyce

Roland Barthes svou manifestační stať Smrt autora (1968) začíná úvahou o Balzakově povídce Sarrasine, v níž vystupuje eunuch přestrojený za ženu. Svou následující úvahu o tom, kdo jeho/jejím hlasem hovoří, uzavírá tím, že se to nikdy nedozvíme, jelikož psaní (jež lze vnímat jako metaforu tvůrčí činnosti obecně) je „destrukcí jakéhokoli hlasu, jakéhokoli původu“. Jakkoli významně tento text otřásl do té doby nezpochybnitelnou – kanonizovanou a institucionalizovanou – autoritou autora (umělce/génia), zůstává otázkou, jaký dopad proklamovaná anihilace autorského subjektu měla pro ty, kteří do té doby zůstávali v anonymitě a vně velkých historických vyprávění, včetně dějin umění, a na své „autorství“ tedy nikdy plně nedosáhli. Zatímco barthesovská teze demytizovala autora, který byl výsostně spjat s mužským pohlavím, pro ženy (ale rovněž jiné „jiné“) přinesl zásadní dilema. Podobně jako avantgardní útok proti uměleckým akademiím v prvních desetiletích 20. století přišel paradoxně v okamžiku, kdy tyto instituce teprve začaly přijímat první studentky, formuloval totiž Barthes své názory o smrti autora v situaci, kdy se ženy konečně začaly prosazovat na umělecké scéně a hledat v dějinách své předchůdkyně – jinými slovy řečeno, kdy začaly formovat a formulovat své „já“ a nacházet k němu historické předobrazy. Příspěvek se primárně věnuje otázce, v čem spočívá ono dilema ztráty autorství pro marginalizované subjekty, především pro ženy v roli „autorek“ (umělkyň). Perspektivou genderové a feministické teorie, jejichž antiautoritářská východiska mají nicméně s Barthesovými postoji mnoho společného, se rovněž snaží ukázat, jak se s tímto rozporem v posledních několika desetiletích vyrovnávala disciplína dějin umění a jak se s ním lze vyrovnat na prahu 21. století, a to zvláště s ohledem na nové výzvy monografického psaní.

Název v anglickém jazyce

Eunuch Dressed as Woman, or Apology of a Female Author.

Popis výsledku anglicky

Roland Barthes begins his essay/manifesto “The Death of the Author” (1967) with his thoughts on Balzac’s short story Sarrasine, which features a castrato disguised as a woman. Barthes’ subsequent reflections on who is speaking in his/her voice conclude that we will never know, for writing is “the destruction of every voice, of every point of origin”. However fundamentally this essay undermined the previously unquestionable – canonized and institutionalized – authority of the claimed annihilation of the authorial subject was for those who until then had remained anonymous and outside the great historical narratives, including the history of art, and had never entirely achieved their “authority”. While Barthes’ thesis demythologizes the author, who was predominantly associated with the male sex, for women (and other “others”) it presented a fundamental dilemma. Similarly to how the avant-garde’s assault on art academies in the early decades of the 20th century came paradoxically at a time when these institutions had just begun accepting female students, Barthes formulated his ideas about the death of the author in a situation in which women had finally started to established themselves on the art scene and seek their historical precursors – in other words, when they had begun to form and formulate their “I” and identify historical prototypes for it. The text is primarily devoted to the question of what constitutes the dilemma of loss of authorship for marginalized subjects, above all for women in the role of “authors” (artists). From the perspective of gender and feminist theories, whose antiauthoritarian basis nevertheless has much in common with Barthes’ ideas, it also seeks to show how the discipline of art history has dealt with this discrepancy over the last few decades, and how it can be accommodated on the threshold of the 21st century, with particular regard to new challenges of monographic writing.

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

Tvůrce jako předmět dějin umění: Pozice autora po jeho „smrti“.

ISBN

978-80-88283-35-5

ISSN

—

e-ISSN

—

Počet stran výsledku

10

Strana od-do

31-40

Název nakladatele

Artefactum (ve spolupráci s Uměleckohistorickou společností)

Místo vydání

Praha

Místo konání akce

Praha

Datum konání akce

20. 9. 2018

Typ akce podle státní příslušnosti

CST - Celostátní akce

Kód UT WoS článku

—