ABCD. Česká funkcionalistická typografie 1927-1940

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60461071%3A_____%2F23%3AN0000075" target="_blank" >RIV/60461071:_____/23:N0000075 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

ABCD. Česká funkcionalistická typografie 1927-1940

Popis výsledku v původním jazyce

Navzdory zjednodušujícím představám funkcionalistickou typografii necharakterizuje jednoduchá aplikace nalezené normy, nýbrž hledání souladu protikladných prvků. Snaha překonávat rozpory stojí nejen v definici funkcionalistické typografie, ale promítá se do jednotlivých knižních návrhů. Zatímco typografie představuje sdělení písmem, ve funkcionalistické typografii používaná fotografie dosahuje téhož pomocí obrazu. Pro spojení typografie a fotografie je příznačná nepotištěná plocha obálky, která má určovat způsob čtení. Toho si byl vědom již Karel Teige, když v první stati o nové typografii „Moderní typo“ z roku 1927 za nejlepší variantu obálky označil spojení typografie a fotografie, tedy typofoto, jež krátce předtím v knize Malířství fotografie film definoval László Moholy-Nagy. Většina funkcionalistických knižních obálek odpovídá Teigovým šesti bodům o moderní typografii ze zmiňovaného článku: rozcházejí se s tradicí, volí jednoduché a čitelné typy písma, vystihují specifický účel tiskoviny, vyvažují plochu podle optických zákonů, využívají nové technické objevy a jsou výsledkem spolupráce „projektanta-grafika“ s dalšími odborníky. Naproti tomu některé z funkcionalistických obálek těchto šest bodů porušují: odvozují modernost od forem předmoderních, místo jednoduchého a čitelného písma používají dekorativní rukopisné písmo nebo napodobují časopiseckou tiráž, rezignují na vyváženou plochu a pokrývají ji fotografií vody, případně se drží archaického linorytu či jsou výsledkem práce pouze „projektanta- grafika“ v jedné osobě.

Název v anglickém jazyce

ABCD. Czech Functionalist Typography 1927-1940

Popis výsledku anglicky

Some simplifying notions notwithstanding, funcionalist typography is characterized not by a mere application of a found norm, but rather by a search for harmony among opposite elements. Beyond the basic definition of functionalist typography, the effort of transcending oppositions also permeates individual book designs. While typography, as such, represents communication by means of type, photography – as used in funcionalist typography – achieves the same goal by means of image. A signal feature of a combination of typography and photography is the empty plane of the cover, free of print, which is supposed to determine the manner of reading. Karel Teige realized this already in 1927, in his first article on new typography (‘Moderní typo’), when he claimed that the best form of book cover is a blend of typography and photography, that is, typophoto, as defined by László Moholy-Nagy in his recent Malerei Photographie Film. Most actual functonalist book covers correspond to Teige’s six theses regarding modern typography in this essay: they depart from tradition, choose simple and well-legible types, express the specific purpose of the printed matter, balance the plane according to optical laws, employ new technological discoveries, and are the product of a collaboration of ‘engineer-graphic’ with other professionals. Some covers, however, do stray from the six theses, as they derive modernity from premodern forms, instead of a simple and legible type employ decorative handwriting or imitate a magazine’s masthead, don’t strive for a balanced plane and cover it with a photograph of water, use the archaic linocut, or again, are simply the product of a single person’s work.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-88308-90-4

Počet stran knihy

128

Název nakladatele

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—