L’identité

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60461446%3A_____%2F25%3AN0000005" target="_blank" >RIV/60461446:_____/25:N0000005 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.kodlcontemporary.com/cs/vystavy/lidentite/" target="_blank" >https://www.kodlcontemporary.com/cs/vystavy/lidentite/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

L’identité

Popis výsledku v původním jazyce

Kurátorsky připravená kolektivní výstava k tématu identity v českém umění od Toyen po současné umělkyně a umělce. Výstavu doprovázel česko-anglický katalog s úvodním textem. Expozice, připravená historičkou umění a kurátorkou Pavlínou Morganovou, inspirovaná životem a dílem Toyen, zkoumá otázky lidské identity napříč generacemi. Skrze více než dvě desítky děl současných autorek a autorů se dotýká naší jedinečnosti, svébytnosti a nesdělitelnosti vnímání sebe sama i druhých. Francouzský název výstavy odkazuje nejen na druhý život Toyen v Paříži, ale též na stejnojmenný román Milana Kundery, který publikoval v roce 1997 francouzsky a teprve nedávno umožnil jeho překlad do češtiny, pod názvem Totožnost. Východiskem expozice jsou obrazy Marie Čermínové zvané Toyen (*1902 †1980). Tato jedinečná osobnost 20. století se stala klíčovou figurou české avantgardy a posléze i mezinárodního surrealismu. Od počátku 20. let projevovala mimořádnou citlivost a důsledně odmítala společenské stereotypy, což dokládá i její genderově neutrální pseudonym. Byla členkou S. V. U. Mánes a Devětsilu, její společné aktivity s Jindřichem Štyrským vyústily v umělecký směr artificialismus a následně v pevné zakotvení v surrealistickém hnutí. Po druhé světové válce odešla do Francie, kde až do své smrti působila v okruhu pařížských surrealistů. Na Toyen navazuje generace autorek a autorů, kteří se otázkou identity zabývali od 70. let 20. století až po současnost. Hluboce existenciální polohu vnáší díla Adrieny Šimotové (*1926 †2014), pro kterou byl člověk a jeho křehká tělesnost ústředním motivem od 60. let až do konce jejího života. Následují konceptuální výboje Margity Titlové Ylovsky (*1957), jež už v 80. letech experimentovala s vlastním tělem a energií gesta, přičemž rozvinula originální kresby vytvářené pomocí Kirlianovy fotografie. Téma ženské tělesnosti a sexuality se objevuje také u trojice umělkyň etablovaných po roce 1989. Veronika Šrek Bromová (*1966) přinesla na českou scénu digitálně upravovanou fotografii a v poslední době intenzivní zájem o vztah člověka k přírodě i mytologii. Kateřina Vincourová (*1968), známá svými subtilními instalacemi a minimalistickými prostorovými konstelacemi, zkoumá vztahy mezi tělesnou zkušeností a okolním prostředím. Lenka Klodová (*1969) se pak pohybuje na pomezí sochařství a performance, přičemž dlouhodobě řeší otázky genderu, mateřství a politiku nahoty. Různorodé umělecké přístupy současnosti a tendence 21. století zastupuje hned několik umělkyň a umělců. Pavla Sceranková (*1980) svou intermediální tvorbou prolínající sochařství, video a performanci ohledává vztah člověka k vlastnímu tělu a okolnímu světu. Mark Ther (*1979), přední osobnost českého videoartu, otevírá tabuizovaná témata sexuality či osud sudetských Němců. O postavení žen ve společnosti a mocenských vztazích hovoří díla umělecké dvojice Anetta Mona Chişa (*1975) a Lucia Tkáčová (*1977), jež s ironickou subverzí komentují hierarchie v uměleckém provozu i ve společnosti. Autorské duo unconductive trash (Michal Pěchouček *1973 a Rudi Koval *1991) vytváří společné šité obrazy, v nichž přetváří historickou i současnou vizualitu a nahlíží genderové stereotypy prizmatem experimentální kolektivní tvorby. A nejmladší vystavující, Lucie Rosická (*1998), prostřednictvím textilních materiálů a šicího stroje zkoumá každodenní rituály a intimní momenty spjaté s ženskou identitou či sexualitou. Pečlivě vybraná díla, z nichž některá jsou zapůjčena ze soukromých i veřejných sbírek, vydávají svědectví o situacích a traumatech, kterým člověk čelil v průběhu 20. a počátku 21. století a čelí dodnes. Nechávají návštěvníky nahlédnout do nejrůznějších zákoutí genderu a sexuality, odkrývají vrstvy sociálních vztahů, společenské a osobní identity – oslavují její mnohovrstevnatost. V některých případech nás mohou dokonce zaskočit, když na světlo exponují to, co zůstává většinou skryto. Naše představy o identitě naší i těch druhých se mohou totiž během života opakovaně otřást. Milan Kundera se v románu L‘identité dotýká těchto “momentů otřesu“. Podobně jako chirurg spisovatel pitvá rozhodnutí svých postav, vnitřní pocity aktérů a často velmi odlišnou reflexi těchto činů z pohledu druhých. Pohybuje se na nezřetelné hranici představ a snu, balancuje na hraně chvíle, kdy se „skutečné proměnilo v neskutečné, skutečnost ve snění“, jak píše v závěru knihy. Kundera nás konfrontuje stejně jako tato výstava s komplexností lidské identity vystavené každodenním výzvám. „Věřím, že vedle těchto křehkých a náročných témat, jsou vystavená díla zároveň důkazem nebývalé síly a originality umění vznikajícího v kontextu české výtvarné scény“, píše v úvodu katalogu k výstavě Pavlína Morganová.

Název v anglickém jazyce

Identity

Popis výsledku anglicky

A curated group exhibition exploring the theme of identity in Czech art, from Toyen to contemporary artists. The exhibition was accompanied by a Czech-English catalog featuring an introductory essay. The exhibition, put together by art historian and curator Pavlína Morganová and inspired by the life and work of Toyen, looks at questions of female identity across multiple generations. Through more than two dozen works by contemporary artists, L’identité explores our uniqueness and distinctiveness and the impossibility of putting into words our perception of ourselves and of others. The French title of the exhibition refers not only to Toyen’s second life in Paris, but also to Milan Kundera’s 1997 novel Identity, originally published in French as L’identité and only recently translated into his native Czech. The exhibition takes as its starting point the paintings of the Czech artist Marie Čermínová (a.k.a. Toyen, 1902–1980). This unique twentieth-century figure was an important representative of the Czech avant-garde and later also of international Surrealism. Starting in the early 1920s, she expressed an exceptional sensitivity and consistently rejected social stereotypes, as reflected in her choice of a gender-neutral pseudonym. She was a member of the Mánes Association of Fine Artists and the Devětsil Artistic Union, and her joint activities with Jindřich Štyrský produced the artistic style known as Artificialism and subsequently firmly anchored her in the Surrealist movement. After the Second World War, she left for France, where she was involved with the Paris Surrealist Group until her death. The art of Toyen has influenced generations of artists who have explored questions of identity from the 1970s to the present day. One example is the profoundly existential work of Adriena Šimotová (1926–2014), who from the 1960s until the end of her life focused on people and their fragile physicality as the central theme of her work. This was followed by the conceptual creations of Margita Titlová Ylovska (1957), who already in the 1980s was experimenting with her body and working with energetic gestures while creating original drawings made with the help of a Kirlian camera. The subject of women’s bodies and female sexuality also appears in the work of three artists who established themselves after 1989. Veronika Šrek Bromová (1966) introduced the concept of digitally manipulated photography onto the Czech art scene and more recently has taken a close interest in people’s relationship to nature and mythology. Kateřina Vincourová (1968), known for her refined installations and minimalist spatial arrangements, explores the relationships between physical experience and our surroundings. And Lenka Klodová (1969) mixes sculpture and performance to study questions of gender, motherhood, and the politics of nudity. The exhibition has chosen several artists to represent the wide range of contemporary artistic approaches and tendencies of the twenty-first century. Pavla Sceranková (1980) uses her intermedia work combining sculpture, video, and performance to explore our relationship with our bodies and the world around us. Leading Czech video artist Mark Ther (1979) touches on taboo subjects such as sexuality or the fate of the Sudeten Germans. Women’s status in society and power relations are the subject of the artist duo of Anetta Mona Chişa (1975) and Lucia Tkáčová (1977), who apply an ironic subversiveness to comment on hierarchies in art and society. The artistic duo known as unconductive trash (Michal Pěchouček, 1973; Rudi Koval, 1991) creates sewn painting that reinterpret historical and contemporary visuality and look at gender stereotypes through the lens of collaborative experimental art-making. And the youngest artist on display, Lucie Rosická (1998), uses textiles and a sewing machine to explore everyday rituals and intimate moments associated with female identity or sexuality. The carefully selected works, some of which have been provided on loan from private and public collections, bear witness to the situations and traumas that people faced in the past and continue to face today. They let us glimpse various aspects of gender and sexuality while revealing layers of social relations and of social and personal identity – they celebrate its multilayeredness. In some cases, they may even surprise us by shining a light on things that normally remain hidden. Indeed, our notions regarding our own identity and that of others may be repeatedly shaken throughout our lives. Milan Kundera explored these “moments of disarray” in his novel L’Identité. Like a surgeon, he dissects his characters’ decisions, their inner feelings, and the often very different way their actions are seen by others. The story moves along the indistinct boundary between imagination and dreams, teetering on the edge of the moment when, as he writes near the end of the novel, “the real turn[s] into the unreal, reality into reverie.” Like this exhibition, Kundera confronts us with the complexity of human identity as it is exposed to everyday challenges. In her introductory text for the exhibition’s catalogue, curator Pavlína Morganová writes, “I believe that, besides confronting us with these delicate and challenging themes, the exhibited works are a testament to the unparalleled strength and originality of art made within the context of the Czech art scene.”

Druh

E_krit - Výstava s kritickým katalogem

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Místo konání akce

Praha

Stát konání akce

CZ - Česká republika

Datum zahájení akce

—

Datum ukončení akce

—

Celkový počet účastníků

13

Počet zahraničních účastníků

3

Typ akce podle státní přísl. účastníků

EUR - Evropská akce