THE IMPACT OF POSITIVE ILLUSORY BIAS ON THE ESTIMATION OF SCHOOL COMPETENCE OF CHILDREN WITH ADHD
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61988987%3A17450%2F22%3AA2402G9P" target="_blank" >RIV/61988987:17450/22:A2402G9P - isvavai.cz</a>
Nalezeny alternativní kódy
RIV/61989592:15410/22:73616354
Výsledek na webu
<a href="https://library.iated.org/view/SKOBRTAL2022IMP" target="_blank" >https://library.iated.org/view/SKOBRTAL2022IMP</a>
DOI - Digital Object Identifier
<a href="http://dx.doi.org/10.21125/edulearn.2022.0576" target="_blank" >10.21125/edulearn.2022.0576</a>
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
angličtina
Název v původním jazyce
THE IMPACT OF POSITIVE ILLUSORY BIAS ON THE ESTIMATION OF SCHOOL COMPETENCE OF CHILDREN WITH ADHD
Popis výsledku v původním jazyce
Cílem práce bylo zjistit povahu vztahu mezi syndromem ADHD a fenoménem Positive Illusory Bias (PIB) na základě srovnání skupiny dětí s ADHD se skupinou zdravých dětí. Zkoumaný vzorek sestával ze 122 dětí, ADHD skupina versus kontrolní skupina - v obou skupinách celkem 74 chlapců, 48 dívek, ve věkovém rozpětí 10 - 14 let (průměrný věk 10,78 let, SD = 0,82 let). Bylo porovnáno vnímání odhadu školní úspěšnosti ve vybraných předmětech dětmi s ADHD, které bylo srovnáno s non-ADHD dětmi. Jako míra přítomnosti efektu positive illusory bias bylo použito diskrepance mezi tím, jak děti odhadovaly svou školní úspěšnost a průměrnou známkou ve sledovaných předmětech. Signifikantní rozdíly byly nalezeny v následujících parametrech: Rozdíly ve známkách mezi on-ADHD dětmi a dětmi se syndromem ADHD byly statisticky významné jak v předmětu Český jazyk (p < ,05) tak v předmětu Matematika (p < ,05). Rozdíl mezi subjektivním sebepojetím v oblasti matematiky a objektivní známkou z toho předmětu mezi skupinou zdravých dětí (N=67) a dětí s ADHD (N=48) je statisticky významný (p < ,05). Statisticky významný se ukázal také rozdíl mezi subtestem čtení (p < ,05), pravopisu (p < ,05), psaní (p < ,05) a známkou z českého jazyka. Rozdíly byl nalezen rovněž mezi známkou z matematiky a subtestem obecných schopností (p < ,05) a subtestem sebedůvěry (p < ,05). Naše výsledky ukázaly výrazný rozdíl mezi vnímáním vlastní školní úspěšnosti, kdy děti s ADHD svoje schopnosti nadhodnocují, zatímco non-ADHD děti mají tendenci své schopnosti spíše podhodnocovat. Předpokládáme, že PIB může představovat jednu z charakteristik dětí s ADHD. U dětí s ADHD se projevuje přítomnost fenoménu PIB. Diskrepance mezi jejich sebepojetím v oblasti školních dovedností a objektivním měřítkem ve formě školních známek je kladná, tj. tyto děti své schopnosti nadhodnocují. Naopak u non-ADHD dětí je diskrepance mezi vnímáním vlastní školní úspěšnosti a objektivním kritériem záporná, tzn., že tyto děti se spíše podceňují.
Název v anglickém jazyce
THE IMPACT OF POSITIVE ILLUSORY BIAS ON THE ESTIMATION OF SCHOOL COMPETENCE OF CHILDREN WITH ADHD
Popis výsledku anglicky
Cílem práce bylo zjistit povahu vztahu mezi syndromem ADHD a fenoménem Positive Illusory Bias (PIB) na základě srovnání skupiny dětí s ADHD se skupinou zdravých dětí. Zkoumaný vzorek sestával ze 122 dětí, ADHD skupina versus kontrolní skupina - v obou skupinách celkem 74 chlapců, 48 dívek, ve věkovém rozpětí 10 - 14 let (průměrný věk 10,78 let, SD = 0,82 let). Bylo porovnáno vnímání odhadu školní úspěšnosti ve vybraných předmětech dětmi s ADHD, které bylo srovnáno s non-ADHD dětmi. Jako míra přítomnosti efektu positive illusory bias bylo použito diskrepance mezi tím, jak děti odhadovaly svou školní úspěšnost a průměrnou známkou ve sledovaných předmětech. Signifikantní rozdíly byly nalezeny v následujících parametrech: Rozdíly ve známkách mezi on-ADHD dětmi a dětmi se syndromem ADHD byly statisticky významné jak v předmětu Český jazyk (p < ,05) tak v předmětu Matematika (p < ,05). Rozdíl mezi subjektivním sebepojetím v oblasti matematiky a objektivní známkou z toho předmětu mezi skupinou zdravých dětí (N=67) a dětí s ADHD (N=48) je statisticky významný (p < ,05). Statisticky významný se ukázal také rozdíl mezi subtestem čtení (p < ,05), pravopisu (p < ,05), psaní (p < ,05) a známkou z českého jazyka. Rozdíly byl nalezen rovněž mezi známkou z matematiky a subtestem obecných schopností (p < ,05) a subtestem sebedůvěry (p < ,05). Naše výsledky ukázaly výrazný rozdíl mezi vnímáním vlastní školní úspěšnosti, kdy děti s ADHD svoje schopnosti nadhodnocují, zatímco non-ADHD děti mají tendenci své schopnosti spíše podhodnocovat. Předpokládáme, že PIB může představovat jednu z charakteristik dětí s ADHD. U dětí s ADHD se projevuje přítomnost fenoménu PIB. Diskrepance mezi jejich sebepojetím v oblasti školních dovedností a objektivním měřítkem ve formě školních známek je kladná, tj. tyto děti své schopnosti nadhodnocují. Naopak u non-ADHD dětí je diskrepance mezi vnímáním vlastní školní úspěšnosti a objektivním kritériem záporná, tzn., že tyto děti se spíše podceňují.
Klasifikace
Druh
D - Stať ve sborníku
CEP obor
—
OECD FORD obor
50100 - Psychology and cognitive sciences
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Ostatní
Rok uplatnění
2022
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název statě ve sborníku
EDULEARN22 Proceedings
ISBN
978-84-09-42484-9
ISSN
2340-1117
e-ISSN
—
Počet stran výsledku
7
Strana od-do
2212-2218
Název nakladatele
IATED
Místo vydání
Palma
Místo konání akce
Palma
Datum konání akce
4. 7. 2022
Typ akce podle státní příslušnosti
WRD - Celosvětová akce
Kód UT WoS článku
—