Ekonomické důsledky neinfomovanosti voliče: Politicko-rozpočtový cyklus

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989100%3A27510%2F20%3A10246370" target="_blank" >RIV/61989100:27510/20:10246370 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Ekonomické důsledky neinfomovanosti voliče: Politicko-rozpočtový cyklus

Popis výsledku v původním jazyce

Od 50. let 20. století je to teorie veřejné volby, která vysvětluje chování voličů a politiků konsistentním a analytickým způsobem. Politici a voliči jsou v kontextu teorie veřejné volby považováni za subjekty, které maximalizují vlastní užitek a jejich primárním cílem je znovuzvolení či zvyšování bohatství. Jedním z nejvíce studovaných témat ve veřejné volbě a v politické ekonomii je otázka, jak volby ovlivňují vládní fiskální politiku (politický rozpočtový cyklus). Klíčovým prvkem zde je, zda, jak a kdy vlády mohou manipulovat s veřejnými financemi tak, aby se zlepšily jejich šance na znovuzvolení. V této knize je použita široká škála analytických nástrojů k tomu, aby tato otázka byla zodpovězena a aby bylo ověřeno, zda se takové chování vlád ve skutečnosti děje i v plně rozvinutých zemích (OECD). Je zde použita především lineární regresní analýza využívající metody OLS a GMM a jejich robustní modifikace. K potvrzení základních výsledků analýzy jsou použity různé specifikace základního ekonometrického modelu. Po sestavení indexu informovaného voliče (INFOVOT) bylo zjištěno, že pouze horní třetina zemí OECD s dobře informovanými voliči nemá v období 1995-2017 zkušenost s politicko-rozpočtovými cykly. Naproti tomu ve spodní třetině zemí OECD se špatně informovanými voliči dochází ve volebních letech k velkému zhoršování rozpočtové balance státu. Zajímavé je, že v zemích se středně informovanými voliči, například v Rakousku, Francii, Německu nebo USA, jsou volební deficity vyšší než deficity v nevolebních letech pouze v období 1995-2008, ale nikoliv potom. Zde je nabídnuto vysvětlení, že jejich politicko-rozpočtové cykly mohly po globálních finančních zemích zmizet kvůli zvýšeným nákladům na nepozornost voličů. Na základě této úvahy (a jejího prověření) je v této knize nabídnuto několik řešení problému politicko-rozpočtového cyklu. Hlavním řešením by měla být tzv. daň z deficitu. Obecná daň z deficitu by v zásadě mohla posílit pobídky voličů k získávání a zpracování příslušných politických informací, a tak vytvářet tlak na politiky, aby prováděli řádnou fiskální politiku bez politicko-rozpočtového cyklu.

Název v anglickém jazyce

The Economic Consequences of Voters' Ignorance: Political Budget Cycles

Popis výsledku anglicky

At the heart of the theory of public choice is research into the behavior of political market participants, attempting to explain this behavior consistently with the behavior of economic market participants. Politicians as well as voters behave to maximize their expected utility. Thus, they are utility maximizing agents primarily focused on their electoral prospects and wealth. One of the most discussed problems in the theory of public choice is the theory of political-budget (economic) cycle. The theory of the political-budgetary cycle examines the extent to which elections affect government fiscal policy. The key question is whether governments manipulate public finances to improve their reelection prospects and secure their re-election. We employ a wide range of analytical tools to answer this question and find out whether governments of OECD countries try to bribe voters before the elections. We use linear regression analysis, employing OLS and GMM methods and their robust modifications. We also use various specifications of the benchmark model to confirm robustness of our results. We find out, employing our Informed Voter (INFOVOT) index, that only the top third of OECD countries with well-informed voters do not experience political budget cycles in 1995-2017 period. In contrast, the bottom third of OECD countries with poorly informed voters have suffered a large deterioration of the budget balance in election years. Interestingly, in countries with moderately informed voters, such as Austria, France, Germany or the USA, election deficits were higher than non-electoral ones only in 1995-2008 period. Since 2008, there has been no political-budget cycle in these countries. We suppose that their political-budget cycles may have disappeared after the Global Financial Crisis (GFC) because of the increased costs of voters&apos; inattention. We then offer some policy recommendations to deal with the political-budget cycles such as a deficit tax. The general deficit tax can in principle strengthen the voters&apos; incentives to acquire and process relevant policy information, and thus pressure politicians to conduct sound fiscal policy absent of a PBC.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

50202 - Applied Economics, Econometrics

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-248-4458-9

Počet stran knihy

172

Název nakladatele

Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava

Místo vydání

Ostrava

Kód UT WoS knihy

—