Ostrov Robinsona Crusoea v české literární kultuře

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F20%3A73603095" target="_blank" >RIV/61989592:15210/20:73603095 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://obd.upol.cz/id_publ/333182981" target="_blank" >https://obd.upol.cz/id_publ/333182981</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Ostrov Robinsona Crusoea v české literární kultuře

Popis výsledku v původním jazyce

Autor zabývá proměnami příběhu o Robinsonu Crusoe v českých převyprávěních Defoeova románu od přelomu osmnáctého a devatenáctého století po dnešek, tedy od Krameriova překladu Campeho Mladšího Robinsona (1808) po převyprávění Františka Novotného Robinson Crusoe (2005), kterých vznikla za více než dvě století přes tři desítky. Autor si všímá výrazně fluktuující povahy příběhu v české literární kultuře a ukazuje, že tato nestabilita příběhu byla způsobena především měnícími se ideologickými požadavky, které byly na příběh a jeho edukativní funkci kladeny v průběhu vývoje české společnosti. Autor věnuje pozornost především proměnám podob a funkcí fikčního ostrova v jednotlivých převyprávěních. Devatenáctému století v české literární kultuře dominují především tři přeložená převyprávění německého původu: v Campeho převyprávění je ostrov místem nápravy věcí člověka, nikoli prostorem exotiky, tajemství a dobrodružství, v Gräbnerově převyprávění je především místem poznávání a objevování, nikoli kontemplace, v Höckerově převyprávění je místem potvrzení správnosti cesty evropské civilizace, jejích technických vymožeností a znalostí. Autor se dále věnuje převyprávění Josefa Věromíra Plevy, které formovalo podobu příběhu pro čtenáře druhé poloviny dvacátého století a které vzniklo na zakázku totalitního režimu. Ostrov v tomto převyprávění je místem budování lepších zítřků a materiálního sebe-zabezpečování se člověka ve světě. V převyprávění Františka Novotného, kterým se autor zabývá v závěru a které patří k nejnovějším českým převyprávěním crusoeovského příběhu, je ostrov pojat jako místo multikulturního dialogu a ekologického vztahu k obývanému prostředí. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že české crusoeovské příběhy se v mnoha ohledech výrazně odlišují od původního Defoeova příběhu o Robinsonovi Crusoe, o otrokáři a podmaniteli přírody, religiózně založeném představiteli anglické středostavovské měšťanské společnosti.

Název v anglickém jazyce

Robinson Crusoe’s Island in Czech Literary Culture

Popis výsledku anglicky

The Author focuses on the transformations in the narrative of Robinson Crusoe in Czech retellings of Defoe’s novel from the turn of the nineteenth century to this day, thus from Kramerius’s translation of Campe’s Robinson the Younger (1808) to František Novotný’s re-narration of Robinson Crusoe (2005), including over thirty works spanning the course of more than two centuries. The author draws attention to the markedly fluctuating nature of the narrative in Czech literary culture, and illustrates how this narrative instability was caused above all by the changing ideological demands placed on the story and its educational function throughout the course of development of Czech society. Attention is focused primarily on the transformations of the forms and functions of the fictional island in the individual retellings. The nineteenth century in Czech literary culture is dominated above all by three translated re-narrations of German origin: in Campe’s work the island is a place of atonement and rehabilitation of humanity, far removed from exoticism, mystery and adventure; in Gräbner’s retelling it is primarily a land of discovery and exploration rather than contemplation, while in Höcker’s work it is a place for confirming the rightfulness of the path of European civilisation, its technical achievements and knowledge. The author also focuses on Josef Věromír Pleva’s retelling, which set the template for the narrative of the second half of the twentieth century, and was produced to the order of the totalitarian regime. In this version, the island is a place of building better tomorrows and the material safeguarding of humanity’s place in the world. In František Novotný’s work, which the author deals with in the conclusion, and which ranks among the most recent Czech re-narrations of the story of Robinson Crusoe, the island is conceived as a place of multicultural dialogue and an ecological relationship toward the inhabited environment. From the above it is therefore evident that, in many respects, the Czech versions of the tale of Robinson Crusoe differ markedly from Defoe’s original narrative about a slave-trader and conqueror of nature, a religiously oriented representative of conventional English bourgeois society.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60205 - Literary theory

Projekt

<a href="/cs/project/GA20-03868S" target="_blank" >GA20-03868S: Česká převyprávění Robinsona Crusoe a jejich role v české kultuře a společnosti od konce 18. století po dnešek</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Ostrov v literaturách a kulturách střední Evropy

ISBN

978-80-88278-55-9

Počet stran výsledku

21

Strana od-do

11-31

Počet stran knihy

233

Název nakladatele

Vydavatelství Filozofické fakulty UP

Místo vydání

Olomouc

Kód UT WoS kapitoly

—