Amor divinus – amor maternus: Salve Regina Settings in the 17th Century
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F23%3A73623831" target="_blank" >RIV/61989592:15210/23:73623831 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
<a href="https://digilib.phil.muni.cz/sites/default/files/pdf/MB2023-1-07.pdf" target="_blank" >https://digilib.phil.muni.cz/sites/default/files/pdf/MB2023-1-07.pdf</a>
DOI - Digital Object Identifier
<a href="http://dx.doi.org/10.5817/MB2023-1-7" target="_blank" >10.5817/MB2023-1-7</a>
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
němčina
Název v původním jazyce
Amor divinus – amor maternus : Salve Regina-Vertonungen im 17. Jahrhundert
Popis výsledku v původním jazyce
Die Antiphon Salve Regina war die am häufigsten vertonte der marianischen Antiphonen. Der Text wird dem Benediktiner Hermannus Contractus zugeschrieben, der im 11. Jahrhundert im Kloster Reichenau am Bodensee lebte. Es gibt zwei Choralbearbeitungen: die eine ist mittelalterlichen benediktinischen Ursprungs, die andere, die heute am häufigsten verwendet wird, wird dem französischen Organisten Henri Du Mont (1610-1684) zugeschrieben. In Mähren war im 17. Jahrhundert nur die mittelalterliche Melodie bekannt, die offiziell in der Novae Agendae Olomucensis Directorium Chori (Brünn 1695) veröffentlicht wurde. Der Artikel befasst sich mit 16 (von ursprünglich 60) erhaltenen Vertonungen des Salve Regina aus der zweiten Hälfte des 17. Jahrhunderts, die in der Musiksammlung des Bischofs Karl Liechtenstein-Castelcorno in Kroměříž erhalten sind. Zu den Komponisten gehören Namen wie Bertali, Biber, Bulovský, Dolar, Mazák, Michna, Rittler, Schmelzer, Schober, Vejvanovský (ursprünglich 15 Werke), Vismari und Zacher. Nur wenige Vertonungen sind von der mittelalterlichen Choralmelodie beeinflusst. Die meisten der Kompositionen sind unabhängig von der Choralmelodie. Ihr Ziel war es vor allem, den Text mehrstimmig im musikalischen Stil der Zeit zu vertonen, ohne besondere inhaltliche Bezüge herzustellen. Es gibt aber auch Werke, die den Text mit Hilfe der damals beliebten musikalisch-rhetorischen Figuren emotionalisieren.
Název v anglickém jazyce
Amor divinus – amor maternus: Salve Regina Settings in the 17th Century
Popis výsledku anglicky
The antiphon Salve Regina was the most frequently set of the Marian antiphons. The text is attributed to the Benedictine Hermannus Contractus, who lived in the Reichenau monastery on Bodensee Lake Constance in the 11th century. There are two chorale settings: one of medieval Benedictine origin, and the other, most commonly used today, attributed to the French organist Henri Du Mont (1610–1684). In Moravia in the 17th century only the medieval melody was known, which was officially published in the Novae Agendae Olomucensis Directorium Chori (Brno 1695). The article deals with 16 (of originally 60) surviving settings of the Salve Regina from the second half of the 17th century, which are preserved in the music collection of bishop Karl Liechtenstein-Castelcorno in Kroměříž. Its composers included some names such as Bertali, Biber, Bulovský, Dolar, Mazák, Michna, Rittler, Schmelzer, Schober, Vejvanovský (originally 15 works), Vismari and Zacher. Only a few settings were influenced by the medieval chorale melody. Most of the compositions are independent of the chorale melody. Their goal was above all to have the text polyphonic in the musical style of the time without any special reference to narrate its content. However, there are also works that make the text emotional with the help of the then popular musical-rhetorical figures.
Klasifikace
Druh
J<sub>imp</sub> - Článek v periodiku v databázi Web of Science
CEP obor
—
OECD FORD obor
60403 - Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Ostatní
Rok uplatnění
2023
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název periodika
Musicologica Brunensia
ISSN
1212-0391
e-ISSN
2336-436X
Svazek periodika
58
Číslo periodika v rámci svazku
1
Stát vydavatele periodika
CZ - Česká republika
Počet stran výsledku
13
Strana od-do
111-123
Kód UT WoS článku
001145898700007
EID výsledku v databázi Scopus
2-s2.0-85180287980