Etika ctnosti

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15220%2F19%3A73598116" target="_blank" >RIV/61989592:15220/19:73598116 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Etika ctnosti

Popis výsledku v původním jazyce

Kapitola se zabývá problematikou etiky ctnosti u Aristotela a Cicerona. Podle Aristotela je etika oblastí veskrze praktickou, jejím cílem není poznání, ale jednání. Blaženost je tedy to, co pudí člověka k nejvyšší ideji, ke ctnosti a nutí jej konat dobro. Ctnost je dosažením přirozeného účelu a je uchopitelná rozumem. Jako přirozené právo označuje Aristoteles právo, které je uloženo přímo v lidské povaze, které je nezávislé na lidské vůli a je odrazem božského rozumu v nás. Zákonné právo je právem čistě lidským a musí být zkoumáno na základě lidské zkušenosti. Aristoteles však směšuje právo a morálku, hlavním úkolem spravedlnosti je blažený život konkrétního člověka, nikoliv uspořádání lidské společnosti. Podle Cicerona je mravní dobro dobrem a zlo zlem proto, protože tomu tak chce příroda a rozum. Pojem příroda přebírá Cicero od stoiků. To, co je v souladu s přírodou, je dokonalé a svrchovaně rozumné. Příroda je vzorem nejen pro člověka, ale také pro všechny tvory. Přírodu je třeba zkoumat ve formě přirozeného zákona. Přírodní zákon je neměnný a vládne celému světu. Tento zákon platí pro všechny lidi a proto je možné pokládat všechny za občany jednoho státu. Přirozený zákon říká všem lidem, co je dobré a co špatné, tedy jak se mají chovat.

Název v anglickém jazyce

Etics of virtue

Popis výsledku anglicky

The chapter deals with the issue of the ethics of virtue with Aristotle and Cicero. According to Aristotle, the ethics is very practical, its goal is not knowledge, but action. Blessedism is therefore what makes man to the supreme idea, to virtue and forcing him to do good. Virtue is the achievement of a natural purpose and is graspable by reason. As a natural right, Aristotle refers to a right that is imposed directly in human nature, which is independent of human will and is a reflection of divine reason in us. Legal law is purely human right and must be examined on the basis of human experience. Aristotle, however, mixes law and morality, the main task of justice is the blissful life of a particular person, not the arrangement of human society. According to Cicero, moral good is good and evil is evil because nature and reason want it. The term nature takes cicero from stoiks. What is in harmony with nature is perfect and supremely reasonable. Nature is a role model not only for humans, but also for all creatures. Nature needs to be explored in the form of a natural law. The law of nature is immutable and rules the whole world. This law applies to all people and therefore it is possible to consider all citizens of one state. The natural law tells all people what is good and bad, that is, how to behave.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Právní etika

ISBN

978-80-7502-333-9

Počet stran výsledku

14

Strana od-do

81-95

Počet stran knihy

462

Název nakladatele

Leges

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—