Rakouský Umweltinformationsgesetz pod drobnohledem a ve srovnání s českou právní úpravou – vybrané otázky

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15220%2F19%3A73599552" target="_blank" >RIV/61989592:15220/19:73599552 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://www.cspzp.com/rocnik2019.html#cislo-52" target="_blank" >http://www.cspzp.com/rocnik2019.html#cislo-52</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Rakouský Umweltinformationsgesetz pod drobnohledem a ve srovnání s českou právní úpravou – vybrané otázky

Popis výsledku v původním jazyce

Článek představuje důkladnou komparaci rakouského a českého zákona týkajících se přístupu k informacím o životním prostředí, konkrétně zákona č. 495/1993 Sb., známého jako Umweltinformationsgesetz (v článku označován jako UIG), a zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí (v článku označován jako InfZŽp). Oba zákony musejí transponovat unijní právo, stejně tak musí reflektovat mezinárodní právo. Autor tedy nevyhnutelně zmiňuje zejména dopady unijní Směrnice 2003/4/ES, o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí. Jak napovídá název článku, klade autor důraz na určité vybrané otázky. Ty zahrnují zakotvení práva na přístup k environmentálním informacím v ústavním systému sledovaných států, vztah těchto informačních zákonů k jiným právním předpisům, které nějak se nějak týkají zpřístupňování informací, specifikaci pojmu informace o životním prostředí (včetně četné rakouské judikatury), určení povinných subjektů, pravidla, kterými se řídí poskytování environmentálních informací na žádost, výjimky z jejich zpřístupňování a také základní schémata právní ochrany v případech, kdy žadateli z jakéhokoli důvodu informace není vůbec či částečně poskytnuta. Tento článek by měl odhalit, zda se český zákonodárce může inspirovat UIG, případně jak. Také by měl ověřit dvě hypotézy. Zaprvé, že český InfZŽp vyhovuje požadavkům na efektivní přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí, nicméně by mohl být preciznější. Zadruhé, národní zákonodárce nemá v této oblasti práva příliš volného prostoru k vlastním konceptům díky celkem precizní směrnici EU (a obecně díky vlivu unijního a mezinárodního práva).

Název v anglickém jazyce

Austrian Environmental Information Act under Scrutiny and in Comparison with Czech Law – Selected Issues

Popis výsledku anglicky

The introduced article concentrates on a thorough comparative analysis of the crucial Austrian and Czech acts on access to environmental information – Act No. 495/1993 Coll., Environmental Information Act (in the article referred to as “UIG”), and Act No. 123/1998 Coll., on the Right to Information on the Environment (in the article referred to as “InfZŽp”). Both acts have found themselves under obligation to transpose EU law and in the same way also international law. So the author necessarily notices especially the impact of EU Directive 2003/4/EC on public access to environmental information. As the title of the article suggests, the author puts stress on some particular selected issues. These include anchoring of the right of access to environmental information in the constitutional system of the selected countries and relation of basic acts dealing with the issue to other acts providing somehow access to this kind of information, specification of the notion environmental information (including a numerous Austrian judicature), determination of bodies subject to a disclosure obligation, rules dominating admission to environmental information upon request, exemptions from disclosure, and lastly the basic scheme of legal protection in cases the applicant is not fully or partially provided with the information desired for any reasons. This article should reveal if the Czech legislator can be inspired by Austrian UIG, alternatively how. It should also verify two hypotheses. Firstly, Czech InfZŽp meets the requirements of effective access of the public to environmental information; nevertheless it could be more precise. Secondly, the national legislator does not have much space for his own conceptions in this branch of law because of a quite precise EU directive (and EU &amp; international law’s influence generally).

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

České právo životního prostředí

ISSN

1213-5542

e-ISSN

—

Svazek periodika

19

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

27

Strana od-do

33-59

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—