Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Poskytování informací o životním prostředí optikou povinných subjektů

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15220%2F20%3A73605960" target="_blank" >RIV/61989592:15220/20:73605960 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

    <a href="https://www.cspzp.com/dokumenty/casopis/cislo_57.pdf" target="_blank" >https://www.cspzp.com/dokumenty/casopis/cislo_57.pdf</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Poskytování informací o životním prostředí optikou povinných subjektů

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Uvedený článek odhaluje výstupy empirického výzkumu soustřeďujícího se na každodenní praxi českých povinných subjektů týkající se zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí (v článku uváděn jako &quot;InfZŽp&quot;). Autor sestavil dotazník skládající se ze 14 otázek a rozeslal ho celkem 335 povinným subjektům. Devadesát pět na něj odpovědělo. Šedesát dva z těchto povinných subjektů již někdy použilo InfZŽp. České subjekty povinné zpřístupňovat environmentální informace čelí řadě problematických otázek. Zaprvé, často si nejsou jisté, podle jakého informačního zákona žádost vyřizovat, jelikož simultánně existuje v České republice zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (v článku uváděn jako &quot;InfZ&quot;). Někdy je pro ně obtížné zhodnotit legitimitu žádosti, odhadnout, zda rozhodnout o částečném odepření poskytnutí informace o životním prostředí či rozlišit výjimku ze zveřejňování ve vztahu k autorskému právu. Více pozornosti by mělo být věnováno pravidlům pro tvorbu sazebníků poplatků za poskytování těchto informací. Povinné subjekty jsou mateny existencí fiktivních rozhodnutí o odepření informací o životním prostředí a nedostatečným vyjasněním pozice třetích osob, potenciálně dotčených uspokojením žadatele. Tento článek jim poskytuje některé odpovědi. Dotazník ukázal, že jen málo povinných subjektů využívá při své činnosti Aarhuskou úmluvu (a)nebo směrnici 2003/4/ES, jelikož se spoléhají na jejich řádné promítnutí do národního práva. Povinné subjekty v řadě případů nerozumí vzájemnému vztahu obou informačních zákonů (InfZ a InfZŽp). Většina z nich by uvítala v České republice jediný hlavní informační zákon.

  • Název v anglickém jazyce

    Provision of Environmental Information from the Perspective of Bodies Subject to a Disclosure Obligation

  • Popis výsledku anglicky

    The introduced article reveals the outcomes of the empirical research concentrating on a daily practice of Czech bodies subject to a disclosure obligation concerning Act No. 123/1998 Coll., on the Right to Information on the Environment (in the article referred to as “InfZŽp”). The author had put together a questionnaire comprising 14 questions and sent it to 335 such bodies in total. Ninety-five of them responded to it. Sixty-two of these bodies have already used InfZŽp. Czech entities under the duty to provide environmental information face numerous problematic issues. Firstly, they are often unsure of ranking the application under the right information act because of simultaneous existence of Act No. 106/1999 Coll., on Free Access to Information (in the article referred to as “InfZ”). Sometimes it is hard for them to ascertain the legitimacy of the request, to estimate when to decide on a partial withholding of environmental information, or to distinguish public interest exceptions in copyright law. More attendance should be dedicated to rules on creation of schedules of charges. They are confused with fictive negative decisions and with insufficient clarification of relation to third persons, potentially affected by satisfaction of the applicant. This article gives some answers to them. The questionnaire showed that only a few bodies subject to a disclosure obligation use the Aarhus Convention and/or directive 2003/4/EC in their practice, relying on their proper projection to national law. These bodies do not understand the mutual relation of both acts (InfZ and InfZŽp) in many cases. The majority of them would appreciate a single main information act in the Czech Republic.

Klasifikace

  • Druh

    J<sub>ost</sub> - Ostatní články v recenzovaných periodicích

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    50501 - Law

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2020

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název periodika

    České právo životního prostředí

  • ISSN

    1213-5542

  • e-ISSN

  • Svazek periodika

    2020

  • Číslo periodika v rámci svazku

    3

  • Stát vydavatele periodika

    CZ - Česká republika

  • Počet stran výsledku

    25

  • Strana od-do

    69-93

  • Kód UT WoS článku

  • EID výsledku v databázi Scopus