Nezahájení řízení z moci úřední jako (ne)zásah v judikatuře správních soudů

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15220%2F21%3A73607790" target="_blank" >RIV/61989592:15220/21:73607790 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembsgfpxa4s7ge4f6427gyztq&groupIndex=1&rowIndex=0" target="_blank" >https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembsgfpxa4s7ge4f6427gyztq&groupIndex=1&rowIndex=0</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Nezahájení řízení z moci úřední jako (ne)zásah v judikatuře správních soudů

Popis výsledku v původním jazyce

O žalobě na ochranu před nezákonným zásahem bylo již v odborné literatuře pojednáno.1 Nicméně je nutno dodat, že judikatura správních soudů s sebou každým rokem přináší nové formy činnosti (a již i nečinnosti) správních orgánů, jež lze podřadit pod pojem (ne)zákonný zásah, který dle § 82 SŘS není rozhodnutím a zároveň tento pojem v sobě zahrnuje zásah, pokyn nebo donucení.2 Dochází tak z mého pohledu k nežádoucímu jevu, kdy se judikatura správních soudů stává nepřehlednou, neboť o tom, co lze považovat za nezákonný zásah a co nikoliv, bylo za účinnosti soudního řádu správního vyjudikováno již mnoho. Tento jev je zapříčiněn ze strany žalobců, kteří mnohdy pod pojem nezákonný zásah zařazují (vědomě i nevědomě) vše, co vůči nim správní orgány učinily. Lze říci, že žalobci spatřují nezákonný zásah všude, přičemž si neuvědomují jednotlivé podmínky, které je nutné splnit, aby vůbec mohli využít tento žalobní typ. Na druhou stranu je nutno podotknout, že určení, zda jsou jednotlivé podmínky pro využití tohoto žalobního typu naplněny, je náročné nejen pro laickou veřejnost, ale i odborníky z praxe. Lze říci, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem je žalobou dynamického typu, přičemž uvedené je podporováno ze strany správních soudů, když zde existuje „snaha podrobit veškerou činnost veřejné správy zasahující do právní sféry jednotlivců soudnímu přezkumu“.3 O názoru, že se jedná o žalobu dynamického typu, svědčí i nedávný rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu („rozšířený senát“) ve věci ŽAVES,4 který pozdvihl chápání nezákonného zásahu na vyšší úroveň, i když dle mého názoru (o čemž svědčí i judikatura níže) budou jeho závěry nepochopeny a aplikovány tak, že za zásah ze strany žalobců budou považována veškerá nezahájená řízení z moci úřední. Předložený příspěvek se zabývá právě tímto rozsudkem a dalšími rozsudky, které jsou závěry rozšířeného senátu doposud ovlivněny. Tyto další rozsudky pak určují, co lze za nezákonný zásah ve světle nové judikatury považovat, a co nikoliv.

Název v anglickém jazyce

Failure to initiate proceedings ex officio as an (non) interference in the case law of administrative courts

Popis výsledku anglicky

The action for protection against unlawful interference has already been discussed in the literature.1 However, it should be added that the case law of administrative courts brings with it new forms of activity (and already inaction) of administrative bodies, which can be classified as (illegal) intervention, which according to § 82 SŘS is not a decision and at the same time this concept includes intervention, instruction or coercion.2 In my opinion, this leads to an undesirable phenomenon when the case law of administrative courts becomes confusing, because and what not, much has already been concluded under the effectiveness of the Code of Administrative Procedure. This phenomenon is caused by the plaintiffs, who often classify (knowingly and unknowingly) everything that the administrative authorities have done against them under the notion of unlawful interference. It can be said that the applicants see unlawful interference everywhere, without being aware of the individual conditions that must be met in order to be able to use this type of action at all. On the other hand, it should be noted that determining whether the individual conditions for the use of this type of action are met is difficult not only for the general public but also for practitioners. It can be said that an action for protection against unlawful interference is an action of a dynamic type, the above being supported by administrative courts where there is &quot;An attempt to subject all activities of public administration interfering with the legal sphere of individuals to judicial review&quot; .3 The recent judgment of the Enlarged Chamber of the Supreme Administrative Court (&quot;the Extended Chamber&quot;) in the ŽAVES case 4, which raised the understanding of unlawful interference to a higher level, case law below), its findings will be misunderstood and applied in such a way that all proceedings not initiated ex officio will be regarded as interference by the applicants. The present paper deals with this judgment and other judgments which are still affected by the conclusions of the Enlarged Chamber. These further judgments then determine what can be considered as illegal interference in the light of the new case law and what cannot.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

O - Projekt operacniho programu

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Právní rozhledy

ISSN

1210-6410

e-ISSN

—

Svazek periodika

2021

Číslo periodika v rámci svazku

18

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

5

Strana od-do

638-642

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—