Rada bezpečnosti OSN a užití síly v mezinárodním právu: 80 let formování iuris ad bellum.

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15220%2F25%3A73635810" target="_blank" >RIV/61989592:15220/25:73635810 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.ilaw.cas.cz/upload/web/files/pravnik/issues/2025/10/2_TEMA_Svicevic-Faix_898-919_10_2025.pdf" target="_blank" >https://www.ilaw.cas.cz/upload/web/files/pravnik/issues/2025/10/2_TEMA_Svicevic-Faix_898-919_10_2025.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Rada bezpečnosti OSN a užití síly v mezinárodním právu: 80 let formování iuris ad bellum.

Popis výsledku v původním jazyce

Rada bezpečnosti OSN, ustavená v závěru druhé světové války jako jeden z hlavních orgánů OSN a vybavená dosud nejširšími donucovacími pravomocemi v dějinách, byla koncipována na základě předpokladu, že zajištění mezinárodní bezpečnosti vyžaduje zásadní odklon od tradiční praxe, v níž bylo rozhodování o použití síly výlučně v pravomoci států. Tvůrci Charty OSN předvídali kolektivní zajištění bezpečnosti prostřednictvím iuris ad bellum, kdy by o použití síly rozhodoval (téměř výhradně) orgán mezinárodní organizace s širokou diskreční pravomocí. Právě prostřednictvím kolektivního rozhodovacího procesu Rada bezpečnosti OSN formovala mezinárodněprávní normativitu regulující použití ozbrojené síly. S ohledem na osmdesát let institucionální praxe článek identifikuje a analyzuje některé zásadní posuny v oblasti užití síly, v nichž Rada bezpečnosti sehrála klíčovou roli. Patří mezi ně původně kontroverzní, dnes však již ustálené, delegování donucovacích opatření podle kapitoly VII; postupné rozšiřování výkladu pojmu hrozba mezinárodnímu míru a bezpečnosti, které umožnilo širší uplatnění těchto opatření; sporné situace údajného či mlčky uděleného zmocnění, jež se dotýkají samotného jádra zákazu užití síly dle článku 2 odst. 4 Charty OSN; a rovněž postupně se rozšiřující výklad práva na sebeobranu - práva, které Rada bezpečnosti v některých případech sama uznala a potvrdila. Souhrnně se článek pokusí ukázat, jak osmdesátiletá praxe Rady bezpečnosti ovlivnila výklad, rozvoj a prosazování iuris ad bellum - přičemž tento vývoj v některých aspektech vedl k posílení, v jiných naopak k oslabení tohoto režimu, jehož je Rada sama nedílnou součástí.

Název v anglickém jazyce

The UN Security Council and the Use of Force in International Law: 80 Years of the Formation of the Juris ad Bellum.

Popis výsledku anglicky

Established in the aftermath of the second World War and vested with the broadest enforcement powers in history, the UN Security Council (UNSC) was created with the idea that international security required collective decision making, a radical departure from what was traditionally a prerogative left to the discretion of States. In so doing, the drafters of the UN Charter foresaw the collectivisation of security through the ius ad bellum whereby a central organ with broad discretion would decide (almost exclusively) on the use of force. Through this collectivised decision making, the UNSC has no doubt shaped both the prohibition and regulation of force in international law. Considering its eighty years of institutional practice, the paper highlights and explores some of the major shifts in the use of force where the UNSC has been instrumental. These include the once controversial yet now well-established delegation of enforcement action under Chapter VII, the UNSC&apos;s widening interpretation of &apos;threats to international peace and security&apos; opening the gateway to such enforcement action, controversial situations of alleged and implied authorisations which have struck at the core of the Article 2(4) prohibition, and the ever expanding interpretation of the right of self-defence, a right the UNSC itself has come to occasionally acknowledge and invoke. Taken collectively, the paper attempts to show the impact of the UNSC&apos;s eight decades of practice on the interpretation, development, and enforcement of the ius ad bellum; at times strengthening, and at times weakening a regime it is intrinsically part of.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Právník - Teoretický časopis pro otázky státu a práva

ISSN

0231-6625

e-ISSN

—

Svazek periodika

164

Číslo periodika v rámci svazku

10

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

16

Strana od-do

920-935

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-105021091614