Přirozenost neboli zrození

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15260%2F22%3A73615500" target="_blank" >RIV/61989592:15260/22:73615500 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://obd.upol.cz/id_publ/333195387" target="_blank" >https://obd.upol.cz/id_publ/333195387</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Přirozenost neboli zrození

Popis výsledku v původním jazyce

Za jeden z nejvýznamnějších filosofických pokusů o pochopení moderní krize přirozenosti a přirozeného světa by bylo lze označit Heideggerovu genealogii zapomenutí původního ontologického smyslu přirozenosti (fysis) v západní metafyzické tradici. Rozborem Aristotelovy „Fyziky“ mínil Heidegger dokázat, že zatímco původní bytostné určení přirozenosti bylo dvojaké na způsob bytí/nicoty, západní metafyzická tradice přirozenost „naturalizovala“ jako esenciální čili zpředmětněné určení jsoucího, které se stává přístupným jakékoli budoucí technologické manipulaci. Ale není tato filosofická genealogie součástí problému, když předpokládá dualistické napětí mezi autentickým smyslem ontologické přirozenosti a neautentickou přirozeností předmětné každodennosti? Nenacházíme naopak v západní metafyzické tradici u Tomáše Akvinského pojetí přirozenosti ve smyslu zrození (natura, nativitas) jako obrazu přirozenosti Nejsvětější Trojice a věčného zrození v jejím lůně? A nemohlo by se toto trinitárně-metafyzické pojetí stát základem znovuobjevení toho, že ještě předtím, než jsme sebe sama ustavující subjektivitou, přijímáme naše bytí jako děti zrozené z pramene nadpřirozené přirozenosti Trojjediného?

Název v anglickém jazyce

Nature and/or Birth

Popis výsledku anglicky

Arguably one of the most important philosophical attempts to understand the modern crisis of nature and the natural world is Heidegger&apos;s genealogy of the forgetting of the original ontological sense of nature (physis) in the Western metaphysical tradition. By analyzing Aristotle&apos;s Physics, Heidegger set out to prove that while the original existential determination of nature was dual in the manner of being/nothingness, the Western metaphysical tradition has &quot;naturalized&quot; nature as an essential or objectified determination of being that becomes amenable to any future technological manipulation. But isn&apos;t this philosophical genealogy part of the problem when it posits a dualistic tension between the authentic sense of ontological nature and the inauthentic nature of the object-oriented everyday? Do we not, on the contrary, find in the Western metaphysical tradition in Thomas Aquinas a conception of nature in the sense of birth (natura, nativitas) as an image of the nature of the Holy Trinity and of eternal birth in its womb? And could not this Trinitarian-metaphysical conception become the ground for rediscovering that even before we are self-constituting subjectivity, we accept our being as children born from the source of the supernatural nature of the Triune God?

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60303 - Theology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Mezinárodní katolická revue Communio

ISSN

1211-7668

e-ISSN

—

Svazek periodika

2022

Číslo periodika v rámci svazku

3

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

11

Strana od-do

83-93

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—