Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

The Portrayal of Princess Libuše in Nineteenth-Century German and Czech Opera Librettos

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378068%3A_____%2F21%3A00554498" target="_blank" >RIV/68378068:_____/21:00554498 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

    <a href="http://hudebniveda.cz/2021/04/article-2cs.pdf" target="_blank" >http://hudebniveda.cz/2021/04/article-2cs.pdf</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    angličtina

  • Název v původním jazyce

    The Portrayal of Princess Libuše in Nineteenth-Century German and Czech Opera Librettos

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Princess Libuše as a character in Central European operas from the 17th – 20th centuries represents a remarkable phenomenon which is yet to be comprehensively charted. The focus of the present study is on three German librettos dating from the 1810s and 20s (Heinrich Eduard Josef von Lannoy: Libussa, Böhmens erste Königin, 1819, Joseph Karl Bernard: Libussa, 1823, Johann Ludwig Choulant: Libussa, Herzogin von Böhmen, 1823), and three, or more precisely, four Czech librettos (Josef Krasoslav Chmelenský: Libušin sňatek, 1832, Josef Wenzig: Libuše, 1866/1881, Ema Destinnová: Kněžna Libuše, 1913, Nastolení Libušino, 1923). Using a comparative perspective, the text concentrates on motivic analysis of the librettos which it sets into the German and Czech literary contexts. At the same time, the study explores the differences of approach to the character of Princess Libuše between the German and Czech milieus. Whereas in the cases of the German-language librettos the main concern was with providing a thrilling and romantic plot, the Czech librettos tended towards the genre of coronation opera whose political message would address both the rulers, and even more relevantly the people and nation, as a vehicle of knowledge about themselves, their past history, present condition, and future. In this respect, Bernard’s libretto is already markedly distinct from Chmelenský’s text, after which the Czech tendency towards the ceremonial culminates in Wenzig’s libretto as the realization of a “glorious tableau”, to ebb in Ema Destinnová’s work at a time by when it was already regarded by the majority of critics (if not its audiences) as anachronistic. The Czech version of the study is available on the website of the journal Musical Science.n

  • Název v anglickém jazyce

    The Portrayal of Princess Libuše in Nineteenth-Century German and Czech Opera Librettos

  • Popis výsledku anglicky

    Princess Libuše as a character in Central European operas from the 17th – 20th centuries represents a remarkable phenomenon which is yet to be comprehensively charted. The focus of the present study is on three German librettos dating from the 1810s and 20s (Heinrich Eduard Josef von Lannoy: Libussa, Böhmens erste Königin, 1819, Joseph Karl Bernard: Libussa, 1823, Johann Ludwig Choulant: Libussa, Herzogin von Böhmen, 1823), and three, or more precisely, four Czech librettos (Josef Krasoslav Chmelenský: Libušin sňatek, 1832, Josef Wenzig: Libuše, 1866/1881, Ema Destinnová: Kněžna Libuše, 1913, Nastolení Libušino, 1923). Using a comparative perspective, the text concentrates on motivic analysis of the librettos which it sets into the German and Czech literary contexts. At the same time, the study explores the differences of approach to the character of Princess Libuše between the German and Czech milieus. Whereas in the cases of the German-language librettos the main concern was with providing a thrilling and romantic plot, the Czech librettos tended towards the genre of coronation opera whose political message would address both the rulers, and even more relevantly the people and nation, as a vehicle of knowledge about themselves, their past history, present condition, and future. In this respect, Bernard’s libretto is already markedly distinct from Chmelenský’s text, after which the Czech tendency towards the ceremonial culminates in Wenzig’s libretto as the realization of a “glorious tableau”, to ebb in Ema Destinnová’s work at a time by when it was already regarded by the majority of critics (if not its audiences) as anachronistic. The Czech version of the study is available on the website of the journal Musical Science.n

Klasifikace

  • Druh

    J<sub>imp</sub> - Článek v periodiku v databázi Web of Science

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    60206 - Specific literatures

Návaznosti výsledku

  • Projekt

    <a href="/cs/project/GA20-14534S" target="_blank" >GA20-14534S: Libuše zpívá. Hudebnědramatická zpracování mytologického námětu ve středoevropské kultuře 17.–20. století</a><br>

  • Návaznosti

    P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2021

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název periodika

    Hudební věda

  • ISSN

    0018-7003

  • e-ISSN

  • Svazek periodika

    58

  • Číslo periodika v rámci svazku

    4

  • Stát vydavatele periodika

    CZ - Česká republika

  • Počet stran výsledku

    40

  • Strana od-do

    471-510

  • Kód UT WoS článku

    000762422500002

  • EID výsledku v databázi Scopus

    2-s2.0-85131652543