Kapitoly o slovesném vidu nejen v češtině

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378092%3A_____%2F20%3A00538637" target="_blank" >RIV/68378092:_____/20:00538637 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Kapitoly o slovesném vidu nejen v češtině

Popis výsledku v původním jazyce

Knížka sestává z těchto čtyř kapitol: 1. Český vid v kostce (Luboš Veselý): Autor předestírá stručný souhrnný pohled na český slovesný vid, pokouší se tuto gramatickou kategorii představit v její komplexnosti a ve všech souvislostech neboli pojednat o všem, co pod vid spadá, a uvést ho do vztahu se všemi jevy a místy v systému češtiny, u nichž je to možné. Tematizovány jsou např. následující vztahy / souvislosti: obecná lexikální sémantika slovesa – podoba dokonavosti / nedokonavosti, lexikální význam slovesa – (ne)účast na vidové korelaci neboli vidová (ne)párovost, vidová hodnota – negace, vid – čas, vid – slovesný způsob, vid – aktionsart aj. 2. Vidová nepárovost sloves na do- implikujících předcházející stejný/podobný děj (a otázky související) (Vojtěch Veselý): Autor se v rámci prefigátů na do- zaměřuje na tři aktionsartové slovesné skupiny, jejichž společnou vlastností je to, že vedle přímého / explicitního vyjadřování určitého děje ještě navíc presuponují takový předcházející děj, který je podobný / stejný jako děj přímo vyjadřovaný: 1) slovesa s významem ‚dokončení děje s dosažením výsledkuʻ (dopsat knihu, dostavět dům …), 2) slovesa s významem ‚dodatečný dějʻ (dosladit čaj, dosolit polévku …) a 3) slovesa s významem ‚prosté ukončení děje bez dosažení výsledkuʻ (svíčka dohořela, dítě konečně doplakalo …). Nejvíce pozornosti je věnováno slovesům třetí skupiny. Autor je dále rozděluje na 3a) slovesa s významovou složkou ‚vnitřní limit dějeʻ (svíčka dohořela, dědeček dosnídal) a 3b) slovesa bez této významové složky (dítě konečně doplakalo, na učitelův pokyn žáci dopsali), která charakterizuje jako „slovesa v pravém smyslu terminativní“. 3. Vidová nepárovost v češtině ve srovnání s ruštinou (Ondřej Bláha): Autor vychází z teze o relativní obligátnosti či obvyklosti výběru (právě jedné) vidové formy (buď dokonavé, anebo nedokonavé) v ruštině a naopak relativní volnosti tohoto výběru v češtině při vyjadřování habituálnosti, při užívání historického nebo obvyklostního prézentu, při vyjadřování následnosti minulých dějů atp. V souvislosti s touto tezí vyslovuje hypotézu, že by uvedené skutečnosti mohly korespondovat s celkovou povahou vidového systému obou jazyků, a to s větší „kompletností“ inventáře vidových dvojic v ruštině a s jeho menší „kompletností“ v češtině. 4. Metody výzkumu vidu a způsobu slovesného děje (Jan Chromý): Autor rozlišuje tři obecné metodologické okruhy – 1) introspektivní metody, 2) korpusové metody a 3) behaviorální metody, v rámci metod behaviorálních pak ještě metody využívající 3a) reakční časy, 3b) sledování očních pohybů a 3c) elicitaci jazykové produkce. Zaměřuje se na výhody a nevýhody těchto metod a snaží se je explikovat na příkladech konkrétních výzkumů. Zabývá se i otázkou usouvztažnění výsledků získaných různými metodami.

Název v anglickém jazyce

Chapters on Verbal Aspect not only in Czech

Popis výsledku anglicky

The book consists of these four chapters: 1. Czech Verbal Aspect in a Nutshell (Luboš Veselý): The author presents a brief review of the Czech verbal aspect, trying to introduce this grammatical category in its complexity and in all contexts, or in other words, to discuss everything that falls under the aspect and to relate the category to all possible phenomena of the system of the Czech language. The following relations / connections are thematized: general lexical semantics of the verb – the nature of perfectiveness / imperfectiveness, lexical meaning of the verb – the (non)participation of the verb in the aspectual correlation or the aspectual (un)pairedness, aspectual value – negation, verbal aspect – verbal tense, verbal aspect – verbal mood, verbal aspect – Aktionsart, etc. 2. Aspectual Unpairedness of the Prefixed Verbs with do- Implying a Previous Same/Similar Action (and Related Issues) (Vojtěch Veselý): The author focuses on three groups of verbs beginning with the prefix do- which not only explicitly refer to an action but also presuppose a previous action of the same / similar character: 1) verbs with the meaning of ‘completion of an action with reaching an accomplishment’ (dopsat knihu ‘finish the book’, dostavět dům ‘finish the house’…), 2) verbs with the meaning of ‘additional action’ (dosladit čaj ‘add more sugar to the tea’, dosolit polévku ‘add more salt to the soup’…), 3) verbs with the meaning of ‘mere termination of an action without reaching an accomplishment’ (svíčka dohořela ‘the candle burned out’, dítě konečně doplakalo ‘the baby finally stopped crying’…). Most attention is paid to verbs of the third group. The author further distinguishes 3a) verbs with the semantic component of ‘internal boundary of an action’ (svíčka dohořela ‘the candle burned out’, dědeček dosnídal ‘the grandfather finished his breakfast’) from 3b) verbs lacking the referred component (dítě konečně doplakalo ‘the baby finally stopped crying’, na učitelův pokyn žáci dopsali ‘abiding by the teacher’s instruction, the pupils stopped writing’) which are labeled ‘proper terminatives’. 3. Aspectual Unpairedness in Czech in comparison with Russian (Ondřej Bláha): The author builds on the thesis about the relatively obligatory character or usualness of choice of (just one) form (either perfective or imperfective) in Russian and, on the contrary, relative freedom of this choice in Czech in expressing habitual character, in using historical or usualness present, in expressing succession of past events, etc. In connection with this thesis, he hypothesizes that these facts could correspond to the overall nature of the aspectual system of both languages, namely to a greater „completeness“ of the inventory of aspectual pairs in Russian and to a lower „completeness“ in Czech. 4. Methods of Research of the Verbal Aspect and the Aktionsart (Jan Chromý): The author distinguishes three general methodological areas – 1) introspective methods, 2) corpus methods and 3) behavioral methods, within the framework of the behavioral methods, there are also methods using 3a) reaction times, 3b) monitoring of eye movements and 3c) elicitation of language production. He focuses on the advantages and disadvantages of these methods and tries to explain them with the use of the examples of specific research. He also deals with the issue of matching the results obtained by different methods.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60203 - Linguistics

Projekt

<a href="/cs/project/GA16-19561S" target="_blank" >GA16-19561S: Příčiny vidové nepárovosti v češtině</a><br>

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7470-338-6

Počet stran knihy

187

Název nakladatele

Akropolis

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—