Chmelařská krajina Žatecka ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75032333%3A_____%2F17%3AN0000034" target="_blank" >RIV/75032333:_____/17:N0000034 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/75032333:_____/20:N0000130

Výsledek na webu

<a href="http://zpp.npu.cz/" target="_blank" >http://zpp.npu.cz/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Chmelařská krajina Žatecka ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století

Popis výsledku v původním jazyce

Charakteristickým rysem chmelařské krajiny kolem Žatce je - více než v jiných případech - naprostá provázanost krajiny a sídel. Její extenzivní využívání by však nebylo možné bez zázemí, které pro následné zpracování chmele zajišťovala sídla. A naopak, specifická podoba měst a vesnic na Žatecku, jejich urbanismu i zástavby, je ovlivněna požadavky vyplývajícími z nutnosti zpracovat tuto plodinu. Žatecký chmel je minimálně od poloviny 18. století považovaný za nejlepší na světě, přelomovým obdobím, kdy dochází k největšímu rozvoji chmelařství a největšímu "přetvoření" krajiny a sídel, je však až poslední třetina 19. století a počátek 20. století. Toto období je spojeno s velkými změnami v technologii pěstování i zpracování chmele. Největší vliv na tento proces mělo postupné zavádění umělého sušení chmele. Jeho symbolem jsou chmelové sušárny, věžovité stavby zpočátku vestavované do půdorysu vesnických usedlostí či přímo do některé z hospodářských budov, později vznikající na okraji vesnic jako samostatně stojící novostavby. Chmel je plodinou vyžadující specifické podmínky – jak při vlastním růstu, tak i při následném zpracování. Při transportu a zpracování dochází k chemickým změnám pivovarských látek v chmelu, sušení proto muselo probíhat v co nejkratší době po očesání. Sušárny proces zpracování zásadně zrychlily a umožnily tak zvyšovat rozlohu chmelnic. Druhou revoluční inovací, která se podepsala na podobě chmelařské krajiny, bylo pěstování chmele na drátěných konstrukcích. Tzv. „drátěnky“ se ve větší míře začínají stavět na konci 19. století a využívají se dodnes. Pořízení těchto konstrukcí bylo levnější než u do té doby využívaných chmelnic tyčových, chmelnice měly vyšší výnosy a chmel byl kvalitnější, při obdělávání chmelnice bylo možné využívat potahy a mechanizaci, což vedlo k úspoře pracovních sil. Obě výše uvedené inovace vedly k velkému rozvoji chmelařství, které se na tomto území stalo dominantním zemědělským odvětvím a podílelo se na rozvoji i dalších oblastí, zejm. vlakové dopravy a elektrifikace. A především dalo krajině její specifickou atmosféru a dynamickou podobu, kterou ovlivňuje chmel, jedna z nejrychleji rostoucích rostlin na světě.

Název v anglickém jazyce

The Žatec hops landscape in the second half of the 19th century and early 20th century

Popis výsledku anglicky

The characteristic feature of the hops landscape around Žatec, more than in other cases, is the complete interconnection of landscape and settlements. However, it would not be possible to use it extensively without the facilities that the settlements provided for the subsequent processing of hops. On the contrary, the specific appearance of towns and villages in the Žatec area, as well as their urbanization and development, are influenced by the requirements resulting from the need to process this crop. Žatec hops have been considered to be the world´s best since at least the middle of the 17th century, which was the breakthrough period when hops farming saw a massive development, but the biggest „transformation“ of the countryside and settlements came only during the last third of the 19th century and the beginning of the 20th century. This period is associated with major changes in hops cultivation and processing technology. The greatest impact on this process was the gradual introduction of artificial hop drying. The symbol of this activity are the hop drying rooms, tower structures initially built into the ground plan of the village farms or directly into some of the farm buildings, later emerging on the outskirts of the villages as a self-standing new buildings. Hops are crops that require specific conditions, both during their actual growth and subsequent treatment. During transport and processing, there are chemical changes in the brewing substances in hops, so the drying has to take place as soon as possible after sowing. The drying rooms have accelerated the act of processing and thus increased the area of the hopfields. The second revolutionary innovation of the Hopfield landscape was the cultivation of hops on wire constructions. These trellises began to be built at the end of the 19th century, and they are still in use today. It was cheaper to acquire such constructions than the hops poles that had been used until thn; the hopfields had higher yields, the hops were higher quality, and covers and mechanization could be used in cultivating the hops, which helped to save labor. Both of the above-mentioned innovations led to great developments on hop production, which became the dominant agricultural sector in his area and was thus involved in the development of other areas, in particular rail transport and electrification. Above all, it gave this landscape its specific atmosphere and dynamic appearance, influenced by hops, one of the fastest growing plants in the world.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60500 - Other Humanities and the Arts

Projekt

<a href="/cs/project/DG16P02B021" target="_blank" >DG16P02B021: Dokumentace historických staveb sloužících pro zpracování chmele</a><br>

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2017

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Zprávy památkové péče

ISSN

1210-5538

e-ISSN

1210-5538

Svazek periodika

77

Číslo periodika v rámci svazku

5

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

6

Strana od-do

529-534

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—