Chmelařská krajina Žatecka ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75032333%3A_____%2F20%3AN0000130" target="_blank" >RIV/75032333:_____/20:N0000130 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/75032333:_____/17:N0000034

Výsledek na webu

<a href="http://zpp.npu.cz/clanek-7373" target="_blank" >http://zpp.npu.cz/clanek-7373</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Chmelařská krajina Žatecka ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století

Popis výsledku v původním jazyce

Charakteristickým rysem chmelařské krajiny kolem Žatce je - více než v jiných případech - naprostá provázanost krajiny a sídel. Její extenzivní využívání by však nebylo možné bez zázemí, které pro následné zpracování chmele zajišťovala sídla. A naopak, specifická podoba měst a vesnic na Žatecku, jejich urbanismu i zástavby, je ovlivněna požadavky vyplývajícími z nutnosti zpracovat tuto plodinu. Žatecký chmel je minimálně od poloviny 18. století považovaný za nejlepší na světě, přelomovým obdobím, kdy dochází k masivnímu rozvoji chmelařství a největšímu &amp;quot;přetvoření&amp;quot; krajiny a sídel, je však až poslední třetina 19. století a počátek 20. století. Toto období je spojeno s velkými změnami v technologii pěstování i zpracování chmele. Největší vliv na tento proces mělo postupné zavádění umělého sušení chmele. Jeho symbolem jsou chmelové sušárny, věžovité stavby zpočátku vestavované do půdorysu vesnických usedlostí či přímo do některé z hospodářských budov, později vznikající na okraji vesnic jako samostatně stojící novostavby. Chmel je plodinou vyžadující specifické podmínky – jak při vlastním růstu, tak i při následném zpracování. Při transportu a zpracování dochází k chemickým změnám pivovarských látek v chmelu, sušení proto muselo probíhat v co nejkratší době po očesání. Sušárny proces zpracování zásadně zrychlily a umožnily tak zvyšovat rozlohu chmelnic. // Druhou revoluční inovací, která se podepsala na podobě chmelařské krajiny, bylo pěstování chmele na drátěných konstrukcích. Tzv. „drátěnky“ se ve větší míře začínají stavět na konci 19. století a využívají se dodnes. Pořízení těchto konstrukcí bylo levnější než u do té doby využívaných chmelnic tyčových, chmelnice měly vyšší výnosy a chmel byl kvalitnější, při obdělávání chmelnice bylo možné využívat potahy a mechanizaci, což vedlo k úspoře pracovních sil. // Obě výše uvedené inovace vedly k velkému rozvoji chmelařství, které se na tomto území stalo dominantním zemědělským odvětvím a podílelo se na rozvoji i dalších oblastí, zejm. vlakové dopravy a elektrifikace. A především dalo krajině její specifickou atmosféru a dynamickou podobu, kterou ovlivňuje chmel, jedna z nejrychleji rostoucích rostlin na světě.

Název v anglickém jazyce

Hop landscape of Žatec in the second half of the 19th and at the beginning of the 20th century

Popis výsledku anglicky

A characteristic feature of the hop-growing landscape around Žatec is - more than in other cases - the complete interconnectedness of the landscape and settlements. However, its extensive use would not be possible without the facilities provided by the settlements for the subsequent processing of hops. Conversely, the specific appearance of towns and villages in the Žatec region, their urbanism and development, is influenced by the requirements arising from the need to process this crop. Satu Mare hops have been considered the best in the world since at least the middle of the 18th century, a turning point in which there is a massive development of hop growing and the largest & amp; quot; transformation & amp; quot; landscapes and settlements, however, is the last third of the 19th century and the beginning of the 20th century. This period is associated with major changes in the technology of growing and processing hops. The greatest influence on this process had the gradual introduction of artificial drying of hops. Its symbol is hop dryers, tower-like buildings initially built into the floor plan of village homesteads or directly into one of the farm buildings, later emerging on the edge of the villages as free-standing new buildings. Hops are a crop that requires specific conditions - both during their own growth and during subsequent processing. During transport and processing, chemical changes of brewing substances in hops take place, therefore drying had to take place as soon as possible after combing. The dryers significantly accelerated the processing process and thus made it possible to increase the area of ​​hop gardens. // The second revolutionary innovation, which took the form of a hop landscape, was the cultivation of hops on wire structures. The so-called "Wire rods" began to be built to a greater extent at the end of the 19th century and are still used today. The acquisition of these structures was cheaper than the bar hop gardens used until then, the hop gardens had higher yields and the hops were of better quality, it was possible to use coatings and mechanization when cultivating the hop garden, which led to labor savings. The second revolutionary innovation, which took the form of a hop landscape, was the cultivation of hops on wire structures. The so-called "Wire rods" began to be built to a greater extent at the end of the 19th century and are still used today. The acquisition of these structures was cheaper than the bar hop gardens used until then, hop gardens had higher yields and the hops were of better quality, it was possible to use coatings and mechanization when cultivating the hop garden, which led to labor savings. // Both of the above innovations led to the great development of hop growing, which became the dominant agricultural sector in this area and contributed to the development of other areas, especially train transport and electrification. And above all, it gave the landscape its specific atmosphere and dynamic appearance, which is influenced by hops, one of the fastest growing plants in the world.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

<a href="/cs/project/DG16P02B021" target="_blank" >DG16P02B021: Dokumentace historických staveb sloužících pro zpracování chmele</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Zprávy památkové péče

ISSN

1210-5538

e-ISSN

—

Svazek periodika

77

Číslo periodika v rámci svazku

5

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

6

Strana od-do

529-534

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—