Průmyslové dědictví. Jihoseveroněmecká spojovací dráha (Pardubicko-liberecká dráha).

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75032333%3A_____%2F23%3AN0000076" target="_blank" >RIV/75032333:_____/23:N0000076 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Průmyslové dědictví. Jihoseveroněmecká spojovací dráha (Pardubicko-liberecká dráha).

Popis výsledku v původním jazyce

"Akciová společnost Jihoseveroněmecké spojovací dráhy (Süd-Norddeutsche Verbindungsbahn, SNDVB) vznikla na základě koncese udělené 15. června 1856 Johannu Liebigovi, firmě bratří Kleinů a Adalbertu Lannovi ke stavbě trati z Liberce do Pardubic s odbočkou do Svatoňovic. SNDVB spojila centra rozvíjejícího se textilního průmyslu a sklářských manufaktur severovýchodních Čech a především Liberec s rakouskou i saskou a pruskou železniční sítí. Svým odbočným křídlem dosáhla svatoňovických a žacléřských uhelných dolů. Trasování ovlivnily i strategické zájmy sledující dosažení vojenských pevností v Josefově a Hradci Králové. Hlavní trať vycházela ze společného nádraží s Rakouskou společností státní dráhy v Pardubicích a směřovala na sever přes Hradec Králové do Jaroměře, kde odbočovalo křídlo do Svatoňovic, v roce 1868 prodloužené do Královce a dále do tehdy pruského Liebau (Lubawka). Z Jaroměře vedla kmenová trať do Staré Paky, Železného Brodu, Turnova a Liberce, kde měla společné nádraží se saskou Liberecko-žitavskou dráhou (Zittau). V roce 1875 rozšířila SNDVB svou síť o trať Železný Brod – Tanvald a Liberec – Černousy, která pokračovala dále do Seidenbergu (Zawidów). Z Pardubic do Jaroměře byla jednokolejná normálněrozchodná trať vedena rovinou podél Labe, mezi Jaroměří a Libercem získala charakter horské dráhy. V četných zákrutách, prudkých stoupáních a klesáních překonávala tři rozvodí a celkem osmi tunely skalnaté masivy a kopce. V roce 1868 byla koalici tvořené vedením SNDVB a konsorciem podnikatelů udělena koncese ke stavbě trati spojující Vídeň – Znojmo – Německý Brod – Kolín a Mladou Boleslav s odbočkou z Německého Brodu do Pardubic a dalšími křídly. Nově ustavená společnost Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) zřídila ve Vídni své generální ředitelství, ke kterému přesídlilo i vedení SNDVB z Liberce. Obě formálně oddělené společnosti byly personálně propojené. Stavební činnost na tratích SNDVB a ÖNWB vedla společná projekční kancelář. Předložená kniha mapuje dochovaný stavební a technický fond na tratích SNDVB od prvních projektů v duchu romantického historismu, přes normálie zavedené Carlem Schlimpem u ÖNWB až po významné stavby 20. století, realizované v Hradci Králové a Pardubicích. Po typologickém rozboru následuje katalog kulturních památek a památkově hodnotných objektů. "

Název v anglickém jazyce

Industrial Heritage. The South-North German Connecting Railway (The Pardubice-Liberec Line).

Popis výsledku anglicky

The South-North German Connecting Line (Süd-norddeutsche Verbindungsbahn, SNDVB), better known in the Czech Republic as the Pardubice–Liberec line, created the first connection between the industrial city of Liberec and the burgeoning railway network of Habsburg Austria by linking the Liberec with Pardubice, which was situated on the Olomouc–Prague line. The SNDVB was one of the first railway lines to be built on the basis of new licensing legislation introduced in 1854. There was a branch line from Jaroměř to Svatoňovice, which was used to transport coal from the Svatoňovice and Žacléř mines to the factories in Liberec.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-88240-31-0

Počet stran knihy

303

Název nakladatele

Národní památkový ústav

Místo vydání

Liberec

Kód UT WoS knihy

—