Paralely a odlišnosti sociálních situací s panickým potenciálem - příklad RMU a pandemie koronaviru v české společnosti

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F86652052%3A_____%2F21%3AN0000011" target="_blank" >RIV/86652052:_____/21:N0000011 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Paralely a odlišnosti sociálních situací s panickým potenciálem - příklad RMU a pandemie koronaviru v české společnosti

Popis výsledku v původním jazyce

Výzkumná zpráva je výsledkem 1. roku řešení výzkumného úkolu v rámci projektu Centrum pro podporu obyvatelstva pro případ skutečného nebo domnělého vzniku mimořádných jaderných a radiačních událostí třemi subjekty: Sociologickým ústav ČSAV, Institutem pro další vzdělávání lékařů a Státním ústavem radiační ochrany, v.v.i. Věnuje se problematice bližšího porozumění tématu mimořádné události s panickým potenciálem a její konceptualizaci, přípravě nástrojů (otázek) pro dotazníková šetření, využitelných v dalších fázích řešení projektu, a ověření jejich fungování na příkladu podobné, reálně probíhající mimořádné situace pandemie C-19. Je zhodnocena možnost využití výsledků provedených šetření k odhalení paralel sociálních situací a reakcí obyvatel v případě skutečné a hypotetické mimořádné události. Jsou shrnuty a analyzovány výsledky šetření na populaci, jež potvrdily, že navržený konceptuální model je v principu vhodný pro další elaboraci a testování dílčích oblastí a vztahů. Tuto část zprávy vypracovali pracovníci Sociologického ústavu Akademie věd ČR, viz kapitola 3 a příloha 1. Ve zprávě je podrobně popsán obecný koncept reakce veřejnosti na mimořádné události s panickým potenciálem, jež jsou silně ovlivněny nejen skutečným počtem ztrát na životech a zdraví, ale také médii zprostředkovaným obrazem události a následnou Infodémií (šířením nadměrného počtu neověřených, zavádějících a mylných informací). I když se odpověď každého společenství na mimořádné události s panickým potenciálem případ od případu liší, je možné vysledovat typický průběh vyrovnávání se s těmito událostmi. Problematice se věnuje kapitola 4, připravená experty IPVZ. Jedním z významných faktorů určujících reakce na události s panickým potenciálem je míra vnímání obav, úzkostnost. Míra (nebo také intenzita) vnímání obav, této možné příčiny vzniku paniky, je určena nejen racionálním vnímáním skutečností a mírou či způsobem jejich mediální prezentace, ale také osobní dispozicí jednotlivců, který příliš nezávisí na reálných okolnostech ani na „oborové“ kategorizaci, kam příčina obav spadá. Ve zprávě jsou popsány nástroje umožňující provést kategorizaci obav obyvatel ČR pro 3 typy obav (obecné obavy, radiační ohrožení a pandemie Covid-19). V kapitole 5, připravené odborníky SÚRO, jsou ukázány vzájemné vztahy mezi segmenty populace s nízkými, středními a vysokými obavami z uvedených příčin a jejich mediální chování.

Název v anglickém jazyce

Parallels and differences of social situations with panic potential - the example of radiological accident and coronavirus pandemic in Czech society

Popis výsledku anglicky

The research report is the result of the first year of the research task within the project Centre for Population Support in the Event of Actual or Suspected Nuclear and Radiation Emergencies by three subjects: the Institute of Sociology of the Czechoslovak Academy of Sciences, the Institute for Further Medical Education and the National Radiation Protection Institute. It deals with the problem of a closer understanding of the topic of emergency with panic potential and its conceptualization, the preparation of instruments (questions) for questionnaire surveys to be used in the next stages of the project and the verification of their functioning on the example of a similar, real emergency situation of the C-19 pandemic. The results of the population-based investigations are analysed. The proposed conceptual model is in principle suitable for further elaboration and testing of subdomains and relationships. The report describes in detail the general concept of public response to emergencies with panic potential, which are strongly influenced not only by the actual number of casualties, but also by the media-mediated image of the event and the subsequent Infodemia (dissemination of excessive amounts of unverified, misleading and erroneous information). Although each community's response to panic potential emergencies varies from case to case, it is possible to trace a typical course of coping with these events. One of the important factors determining reactions to panic potential events is the degree of perceived fear and anxiety. The degree of the perception of fear, this potential cause of panic, is determined not only by the rational perception of the facts and the degree or manner of their media presentation, but also by the personal disposition of individuals, which does not depend on the real circumstances or on the "disciplinary" categorisation to which the cause of fear belongs. The report describes tools that allow categorising the fears of the population of the Czech Republic for 3 types of fears (general fears, radiation threat and Covid-19 pandemic). The interrelationships among segments of the population with low, medium and high concerns about these causes and their media behaviour are demonstrated.

Druh

V_souhrn - Souhrnná výzkumná zpráva

CEP obor

—

OECD FORD obor

50103 - Cognitive sciences

Projekt

<a href="/cs/project/VJ01010116" target="_blank" >VJ01010116: Centrum pro podporu obyvatelstva pro případ skutečného nebo domnělého vzniku mimořádných jaderných a radiačních událostí</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Počet stran výsledku

30

Místo vydání

Praha

Název nakladatele resp. objednatele

Ministerstvo vnitra ČR

Verze

—