„…přesto bych se nikdy nerozhodl pro libreto, které by mne přímo nerozpálilo.“ Spletitá cesta Pavla Haase k libretu Šarlatána

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094862%3A_____%2F24%3A10000332" target="_blank" >RIV/00094862:_____/24:10000332 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://journals.phil.muni.cz/musicologica-brunensia" target="_blank" >https://journals.phil.muni.cz/musicologica-brunensia</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5817/MB2024-2-7" target="_blank" >10.5817/MB2024-2-7</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

„…přesto bych se nikdy nerozhodl pro libreto, které by mne přímo nerozpálilo.“ Spletitá cesta Pavla Haase k libretu Šarlatána

Popis výsledku v původním jazyce

Jediná opera Pavla Haase Šarlatán, kterou komponoval v letech 1934-1937, je skladatelovým vůbec nejrozsáhlejším dílem a do značné míry vrcholem jeho meziválečné tvorby. Vzniku Šarlatána předcházela řada plánů a nedokončených operních pokusů, které ale většinou ztroskotaly na vyjednávání s autory předloh. Jednalo se o hru Kající Venuše Stanislava Loma, hru Loupežník Karla Čapka nebo hru Dybuk Salomona Anskiho. O libretu opery Haas roku 1932 vyjednával také s básníkem Vítězslavem Nezvalem. Někdy v této době, patrně během letních měsíců roku 1933, se Pavlu Haasovi dostal do rukou román německého spisovatele Josefa Wincklera Doctor Eisenbart, který se rozhodl zpracovat jako operní dílo. Nově objevená korespondence Pavla Haase z let 1933-1934, adresovaná do Německa Josefu Wincklerovi pomáhá odkrýt příčiny, které zkomplikovaly vzájemná vyjednávání mezi umělci. Kvůli politickým poměrům v hitlerovském Německu jednání nedospěla k finální dohodě, takže Pavel Haas, který si z románu sám zpracoval libreto, musel při premiéře v Brně v dubnu 1938 zatajit jméno autora románové předlohy.

Název v anglickém jazyce

“... yet I would never choose a libretto that didn’t directly fire me up.” Complicated Path of Pavel Haas to the libretto of The Charlatan

Popis výsledku anglicky

Pavel Haas&apos; only opera Šarlatán (The Charlatan), composed in 1934-1937, is the composer&apos;s most extensive work and in many ways the culmination of his interwar output. The creation of The Charlatan was preceded by a series of plans and unfinished opera attempts, but these mostly failed in negotiations with the authors of the subjects. These included Stanislav Lom&apos;s play Kající Venuše (Penitent Venus), Karel Čapek&apos;s Loupežník (The Robber) and Salomon Anski&apos;s Dybbuk. In 1932 Haas also negotiated about a libretto for an opera with the poet Vítězslav Nezval. Sometime around this time, probably during the summer months of 1933, Pavel Haas got his hands on a novel by the German writer Josef Winckler, Doctor Eisenbart, which he decided to adapt as an opera. The newly discovered correspondence of Pavel Haas from 1933-1934, addressed to Josef Winckler, helps to reveal the reasons that complicated the negotiations between the artists. Due to the political situation in Hitler&apos;s Germany, the negotiations did not reach a final agreement, so Pavel Haas, who himself had adapted the libretto from the novel, had to conceal the name of the author of the novel&apos;s subject during the premiere production in Brno in April 1938.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

60403 - Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Musicologica Brunensia

ISSN

1212-0391

e-ISSN

2336-436X

Svazek periodika

59

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

11

Strana od-do

141-151

Kód UT WoS článku

001398950900007

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85215547703