Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Je migrace lidské právo?

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F23%3A10477230" target="_blank" >RIV/00216208:11220/23:10477230 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Je migrace lidské právo?

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Otázku, zda existuje lidské právo na migraci, tedy právo na přesídlení do státu volby za účelem dlouhodobějšího pobytu, nutno odlišit od politické diskuze týkající se přínosů a záporů migrace. Ba co víc, tuto otázku je nezbytné adresovat ještě před tím, než se pustíme do politického zápolení, v jehož rámci užíváme ekonomických, demografických či kulturních argumentů. Tato subsidiarita politické debaty vyplývá ze samotné pre-politické podstaty lidských práv a funkce, kterou plní.Lidská práva jsou v prvé řadě druhem subjektivních práv. Subjektivní práva obecně můžeme analyzovat ve dvou rovinách, jednak z hlediska jejich interní struktury (formy), pak také z hlediska funkce, kterou plní pro jejich nositele.Po krátké analýze znaků sdílených všemi subjektivními právy, je nutné se zaměřit na jejich vnitřní diferenciaci a lokalizovat v nich skupinu lidských práv. Lidská práva jsou a) morální práva, která b) mají všichni lidé, c) vždy a všude d) z toho důvodu, že jsou lidmi, a e) odpovídajícími nositeli povinností z nich vyplývajících jsou všichni způsobilý lidé za příslušných okolností.Otázkou, na kterou hledáme odpovědět, je tak, zda určité aspekty lidské přirozenosti zakládají morální a univerzální právo vůči všem států na trvalé usazení se na jejich území. Pokud by opravdu takové právo existovalo, pak by všichni lidé disponovali pomyslným trumfem, který by státy mohly přebít pouze silnějším trumfem, prostor diskrece pro nastavení migrační politiky by se tak pro všechny státy výrazně zúžil.V odborné literatuře se pro podporu práva na migraci vykrystalizovaly dvě argumentační linie. Ta první tvrdí, že toto právo je imanentní součástí práva na svobodu pohybu. Ta druhá pak, že právo na migraci nevyhnutelně vyplývá z práva opustit jakýkoliv stát.Na závěr se v krátkosti zaměřím na ospravedlnění trumfu států v podobě morálního práva na kontrolu svých hranic. Detailnější pozornost pak věnuji limitům tohoto práva. Neexistence obecného práva na migraci, totiž neznamená, že by státy za určitých okolností neměly povinnost imigraci umožnit. Tato povinnost ovšem nevyplývá z existence obecného práva na migraci, nýbrž z povinnosti chránit lidská práva v případě uprchlíků, z práva na respektování soukromého a rodinného života v případě rodinných příslušníků a z důvodu dalších faktorů v případě apatridů a dalších osob.

  • Název v anglickém jazyce

    Is migration a human right?

  • Popis výsledku anglicky

    The question of whether there is a human right to migrate, i.e. the right to move to the country of one&apos;s choice for the purpose of longer-term residence, must be distinguished from the political debate on the benefits and drawbacks of migration. What is more, this question must be addressed before we engage in a political struggle in which we use economic, demographic or cultural arguments. This subsidiarity of the political debate stems from the very pre-political nature of human rights and the function they perform.Human rights are first and foremost a type of subjective rights. Subjective rights in general can be analyzed on two levels, first in terms of their internal structure (form), then in terms of the function they perform for their bearers.After a brief analysis of the features shared by all subjective rights, it is necessary to focus on their internal differentiation and locate within them the group of human rights. Human rights are (a) moral rights that (b) all human beings have, (c) always and everywhere (d) by virtue of being human, and (e) the corresponding bearers of the duties arising from them are all capable human beings in the relevant circumstances.The question we seek to answer is thus whether certain aspects of human nature give rise to a moral and universal right against all states to settle permanently in their territory. If there were indeed such a right, then all people would possess an imaginary trump card that could only be trumped by a stronger trump card by states; the margin of discretion for setting migration policy would thus be significantly narrowed for all states.Two lines of argument have crystallized in the literature in support of the right to migrate. The first argues that this right is immanent to the right to freedom of movement. The second argues that the right to migrate follows inevitably from the right to leave any state.In conclusion, I will briefly focus on the justification of the trump card of states in the form of the moral right to control their borders. I then turn my attention in more detail to the limits of this right. The absence of a general right to migrate does not mean that states are not obliged to allow immigration in certain circumstances. This obligation, however, does not arise from the existence of a general right to migrate, but from the obligation to protect human rights in the case of refugees, from the right to respect for private and family life in the case of family members, and because of other factors in the case of stateless persons and others.

Klasifikace

  • Druh

    D - Stať ve sborníku

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    50501 - Law

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2023

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název statě ve sborníku

    Kulturní války z pohledu ústavního práva

  • ISBN

    978-80-7502-720-7

  • ISSN

  • e-ISSN

  • Počet stran výsledku

    13

  • Strana od-do

    21-33

  • Název nakladatele

    Leges

  • Místo vydání

    Praha

  • Místo konání akce

    Dolní Lomná

  • Datum konání akce

    24. 7. 2023

  • Typ akce podle státní příslušnosti

    CST - Celostátní akce

  • Kód UT WoS článku