Hygienická kvalita a profil mastných kyselin buvolího a kravského mléka

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F26722861%3A_____%2F23%3AN0000073" target="_blank" >RIV/26722861:_____/23:N0000073 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/60460709:41210/23:96295

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Hygienická kvalita a profil mastných kyselin buvolího a kravského mléka

Popis výsledku v původním jazyce

Velmi diskutovaným tématem v posledních několika letech je využití jiného než kravského mléka, např. kozího, ovčí nebo také buvolího mléka. V mnoha zemích světa, jako je Indie nebo Egypt, je buvolí mléko rozšířenou potravinou a součástí tradičních místních výrobků. Tyto státy se nacházejí většinou v subtropickém až tropickém pásmu, kde jsou buvoli přirozeně se vyskytujícím druhem a jejich stavba těla a metabolismus jsou přizpůsobeny těmto podmínkám daleko lépe než skot. Z důvodu dlouhodobé změny klimatu a zvyšování teplot se jeví chov buvolů i ve střední Evropě jako jedna z možných alternativ k chovu mléčného skotu. Vypovídající výsledky o kvalitativních a složkových parametrech buvolího mléka pocházejícího z Česka zatím chybí a to, i přestože se na našem území buvolí mléčné farmy nachází. Z tohoto důvodu se naše studie zaměřila na porovnání mléčných parametrů buvolího a kravského mléka. Konkrétně byl hodnocen počet somatických buněk jakožto indikátor hygienické kvality mléka, a také na profil mastných kyselin, jelikož buvolí mléko může vykazovat až dvojnásobný obsah tuku oproti kravskému (Ahmad a kol., 2013). Tyto parametry byly stanoveny pomocí fluorescenční mikroskopie a plynové chromatografie s hmotnostních spektrometrií. Z našich výsledků je patrné, že kravské mléko (145 000 v ml) i buvolí mléko (24 000 v ml) splňují limity počtu somatických buněk stanovené evropským nařízení (400 000 v ml). Navíc buvolí mléko signifikantně vykázalo vyšší hygienickou jakost, což lze přisuzovat nižší náchylnosti k mastitidám těchto zvířat (Cerón-Munoz a kol., 2002). Co se týče profilu mastných kyselin, tak se buvolí a kravské mléko liší v řádech několika procent. Největší rozdíly jsou patrné v procentuálním zastoupení kyseliny máselné, kyseliny stearové a kyseliny olejové. Významný je i rozdíl v poměru nasycených a nenasycených mastných kyselin, kdy buvolí mléko je charakteristické vyšším obsahem nasycených mastných kyselin, což lze zužitkovat zvláště při výrobě másla. Závěrem lze říci, že na základně provedených analýz je potenciál využití buvolího mléka v Česku vysoký. Citace: Hermanová S., Kejdová Rysová L., Legarová V., Šebová A., Hanuš O.: Hygienická kvalita a profil mastných kyselin buvolího a kravského mléka. Poster a příspěvek ve sborníku abstraktů. Konference: 51. Symposium o nových směrech výroby a hodnocení potravin CzechFoodChem 2023, Skalský Dvůr, 22. - 24. 5. 2023. Sborník abstraktů: SBORNÍK SOUHRNŮ SDĚLENÍ z 51. Symposia o nových směrech výroby a hodnocení potravin CzechFoodChem 2023, str. 25–26.

Název v anglickém jazyce

Hygienic quality and fatty acid profile of buffalo and cow milk

Popis výsledku anglicky

The use of non-cow milk, such as goat, sheep, or buffalo milk, has been a much-discussed topic in recent years. In many countries, such as India and Egypt, buffalo milk is a widespread food and part of traditional local products. These countries are mainly in the subtropical or tropical zone, where buffaloes are naturally occurring, and their body structure and metabolism are much better adapted to these conditions than cattle. Due to long-term climate change and rising temperature, buffalo breeding also appears to be a possible alternative to dairy cattle breeding in Central Europe. Telling results on the quality and constituent parameters of buffalo milk originating in the Czech Republic are still lacking, even though buffalo dairy farms can be found on our territory. Therefore, our study focused on comparing the dairy parameters of buffalo and cow milk. Specifically, the number of somatic cells as an indicator of the hygienic quality of milk was evaluated, as well as the fatty acid profile, since buffalo milk can have up to twice the fat content of cow milk (Ahmad et al., 2013). These parameters were determined using fluorescence microscopy and gas chromatography with mass spectrometry. Our results show that both cow's milk (145,000 in ml) and buffalo milk (24,000 in ml) meet the limits of somatic cell count set by the European regulation (400,000 in ml). In addition, buffalo milk showed significantly higher hygienic quality, which can be attributed to these animals' lower susceptibility to mastitis (Cerón-Munoz et al., 2002). Regarding fatty acid profile, buffalo and cow milk differ by several percentages. The most remarkable differences are in butyric, stearic, or oleic acid percentages. There is also a significant difference in the proportion of saturated and unsaturated fatty acids, with buffalo milk characterized by a higher saturated fatty acid content, which can be exploited particularly in butter production. In conclusion, based on the analyses, the potential for using buffalo milk in the Czech Republic is high.

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

40201 - Animal and dairy science; (Animal biotechnology to be 4.4)

Projekt

<a href="/cs/project/QK21010212" target="_blank" >QK21010212: Vývoj metod pro kontrolu manipulace kvality mléka určeného k dalšímu technologickému zpracování a zajištění jeho autenticity.</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů