Rozvoj mediální gramotnosti (nejen) ve výuce dějepisu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F44555601%3A13410%2F23%3A43898237" target="_blank" >RIV/44555601:13410/23:43898237 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/44555601:13430/23:43898224

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Rozvoj mediální gramotnosti (nejen) ve výuce dějepisu

Popis výsledku v původním jazyce

Předkládaný text se věnuje podpoře mediální gramotnosti áků 7. tříd ve výuce dějepisu prostřednictvím pedagogicko-psychologického konstruktu epistemického myšlení. V teoretické části práce je nejprve rozebírán konstrukt epistemického myšlení v obecné rovině, následně ve vztahu k dějepisnému vyučování, přičem jsou zejména zdůrazňovány tzv. spolehlivé epistemické procesy, které vedou k dobře odůvodněné znalosti. Mezi tyto procesy je moné zařadit i strategie zdrojování a potvrzování, kterými se experti-historici odlišují od těch méně znalých problematiky a které (strategie) jsou nezbytné při budování mediální gramotnosti. Na základě rešerše odborné literatury autoři této publikace nejprve navrhli a následně prostřednictvím kvaziexperimentálního uspořádání v deseti vyučovacích hodinách ověřovali účinnost navrených výukových materiálů. Výsledky šetření u áků 7. tříd (Nexp = 112, Nkontr = 116) nepotvrzují statisticky významný dopad navrených výukových materiálů na schopnost áků pouívat spolehlivé epistemické procesy zdrojování a potvrzování. Detailní post-hoc analýza však odhalila statisticky významný moderující efekt hodnocení z předmětu dějepis. Zatímco v experimentální skupině áci s hodnocením 1 zaznamenali mezi pretestem a posttestem relativně nejmírnější růst 6,77 bodů v testu, ve kterém mohli získat maximálně 66 bodů, áci s hodnocením 2 zaznamenali růst 7,00 bodů, tak áci s hodnocením 3, 4 a 5 zaznamenali relativně nejstrmější růst 7,24 bodů. U kontrolní skupiny se objevily rozdíly v míře rostoucí tendence skórů pro jednotlivé skupiny známek. Zatímco nejvíce rostly výsledky pro áky s hodnocením 1 (10,28 bodů), poněkud méně, ale stále významně rostly výsledky pro áky s hodnocením 2 (6,42, bodů), nejméně rostly výsledky pro áky s hodnocením 3, 4 a 5 (2,55, bodů), a tento růst balancoval na hraně statistické významnosti. Prospěchově nejméně zdatní áci experimentální skupiny zaznamenali nejvyšší růst v rámci rozdílu pretestových a posttestových hodnot a zároveň byl tento rozdíl téměř trojnásobný oproti ákům kontrolní skupiny se shodným hodnocením. Toto zjištění naznačuje, e při uití navrených výukových materiálů by se u áků mohly sniovat rozdíly ve schopnosti pouívat strategie zdrojování a potvrzování mezi více a nejméně prospěchově zdatnými áky. Výsledky dále odhalují velmi významnou variabilitu skórů mezi áky, ale také mezi jednotlivými třídami. Jinými slovy výsledky šetření dokládají, e vysvětlení pro zjištěné hodnoty áků lze hledat jak u jejich intraindividuálních faktorů (neměřené proměnné áka ? socioekonomický status, motivace, metakognice?), tak i u faktorů třídy (neměřené proměnné třídy ? klima, koheze skupiny, ?), kde obě dvě úrovně mají velký potenciál vysvětlit variabilitu skórů u áků. Z toho důvodu je zapotřebí centrovat pozornost na širší kontext třídy, včetně na vyučující, kteří tyto programy ákům zprostředkovávají. Navazující rozhovory s učiteli experimentální skupiny přinesly zjištění ve věci moné optimalizace výukových materiálů (divergentní úlohy, vyšší podíl vizuálních prvků) a jejich uplatnění v širším kontextu (motivace áků, uití částí výukových materiálů). Přes existenci odlišných pohledů výzkumníků na problematiku zapojování náročných interpretativních úkolů v kontextu věku áků a studentů tato studie doloila, e je to u áků 7. tříd nejen moné, ale zejména u prospěchově méně zdatných áků ádoucí. Z realizovaných rozhovorů s učiteli experimentální skupiny vyplývá ocenění aktivit zaměřených na podporu schopnosti áků uívat strategie zdrojování a potvrzování a zároveň, e takto koncipované úkoly mohou být pro áky podnětné a motivující, a to i pro áky s horším prospěchem a speciálními vzdělávacími potřebami (v našem případě především pro áky se specifickými poruchami učení). V práci je dále poukázáno na moné další neměřené proměnné, které mohly mít vliv na výsledky šetření. V kontextu budoucích výzkumů jsou v textu navrhovány konkrétní náměty na realizaci navazujících šetření a v doporučeních se autoři zejména zaměřují na efektivitu navrhovaných výukových materiálů pro prospěchově méně zdatné áky, vazbu epistemického myšlení na RVP, tvorbu epistemického klimatu a perspektivě učitelů v kontextu optimalizace výukových materiálů a jejich stávajících silných a slabých stránek.

Název v anglickém jazyce

Enhancing media litaracy (not only) in history instruction

Popis výsledku anglicky

The present publication focuses on promoting media literacy of the 7th grade students in history class instructions by utilizing the pedagogical-psychological construct of epistemic thinking. In the theoretical section, epistemic thinking is initially introduced as a broad concept and is then linked closely to the teaching of history. Particular attention is given to reliable epistemic processes, which aid learners in establishing well-founded knowledge. This includes sourcing and corroboration strategies that distinguish expert historians from nonexpert historians. These strategies are regarded as essential for cultivating media literacy. Drawing from a review of scholarly literature, the authors of this publication devised ten classroom teaching sessions and assessed their effectiveness through a quasi-experimental research design. The results did not demonstrate the ten classroom teaching sessions having a statistically significant impact on the 7th grade students? (Nexp = 112, Ncontr = 116) ability to use sourcing and corroboration strategies effectively overall. However, a detailed post-hoc analysis uncovered that the improvement in the effective use of these strategies was noticeable among students who participated in the designed teaching sessions and held relatively lower grades in the history subject. More specifically, on a test with a maximum score of 66 points, students who received an &quot;A&quot; grade in history and were part of the experimental group exhibited an increase of 6.77 points in their use of effective sourcing and corroboration strategies. In contrast, &quot;B&quot; grade students in the experimental group saw a 7.00-point increase, while students with &quot;C&quot; grades or lower demonstrated a relatively substantial gain of 7.24 points. In the control group, students displayed more significant differences in their performance over the study period. &quot;A&quot; grade students demonstrated the most substantial increase of 10.28 points, while &quot;B&quot; grade students still showed a significant yet lower increase of 6.42 points. Students with &quot;C&quot; grades or worse experienced only a slight increase of 2.55 points, which was nearly statistically nonsignificant. To sum it up, these results suggest that students&apos; progress in employing sourcing and corroboration strategies in regular history instruction is contingent on their ability, with higher-ability students displaying greater improvements in strategy use. On the other hand, implementing the designed teaching materials in history classrooms might mitigate the pronounced effect of ability on the growth of sourcing and corroboration strategy use, potentially benefiting academically less capable students. The results also highlight significant score variability among students and across different classes. In essence, the observed variations in student performance can be attributed to both individual factors (e.g., socioeconomic status, motivation, metacognition) and class-level factors (e.g., class climate, teacher instructions). Therefore, it is imperative to broaden the focus to encompass individual student attributes and the broader classroom context, including teacher characteristics. Subsequent interviews with teachers who delivered the researcher-designed instructions revealed their appreciation for activities aimed at supporting students&apos; ability to utilize sourcing and corroboration strategies. These tasks have the potential to be engaging and motivating for students, including those with lower academic performance and special educational needs. Additionally, this work underscores the importance of accounting for unobserved variables in future research. Future studies should particularly concentrate on assessing the effectiveness of the designed teaching materials for academically less capable students within the context of epistemic thinking. The epistemic nature of classroom instruction should be integrated into curricular frameworks, teacher preparation programs, and the optimization of teaching materials, taking into account their strengths and weaknesses.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

50301 - Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7561-448-3

Počet stran knihy

168

Název nakladatele

Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem

Místo vydání

Ústí nad Labem

Kód UT WoS knihy

—