Lachés: první definice a její filosofická relevance

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F44555601%3A13410%2F24%3A43898663" target="_blank" >RIV/44555601:13410/24:43898663 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Lachés: první definice a její filosofická relevance

Popis výsledku v původním jazyce

Kapitola se zaměřuje na analýzu první definice statečnosti předloené v dialogu Lachés (Lach. 190e). Navrhovaná interpretace si klade za cíl obhájit filosofickou relevanci Lachétova prvního pokusu o výměr statečnosti, a to jak v bezprostředním kontextu samotného dialogu Lachés, tak v širším kontextu dalších dialogů, zejména pak ve srovnání s odpovídajícími pasáemi z Obrany Sókrata (Apol. 28d-29a).Lachétův výměr je představen jako pokus o paradigmatické uchopení statečnosti a jako takový je nejprve zasazen do dobového ideologického kontextu. Zde příspěvek poukazuje na koncept občanské výtečnosti spojený se strategií hoplítského boje a představuje programový výraz, jaký dostává tato nově formovaná občanská mentalita u Tyrtaia (fr. 12) a Thukydida (Hist. II,42). Dále se příspěvek zaměřuje na analýzu literárního odkazu na Homérovu Íliadu (Lach. 191a-b), který lze z hlediska literární strategie číst jako proleptický náznak směřující ke zpřesnění výměru statečnosti, tak jak se o to pokoušejí pozdější definice. Jde především o implicitní poukaz na moment rozvahy a epistemický aspekt jednání, který bude dále v dialogu explicitně uchopen jako vědění o tom, co je dobré (Lach. 195c-196a).V kontextu sokratovského prověřování vlastního ivota a poadavku &quot;vydávání počtu o sobě samém&quot; (Lach. 188a), se současně nabízí i zváení finální prověrky Lachétova konceptu na pozadí jeho vlastního ivotního osudu (Thukydidés, Hist. V,65-74). Jestlie Lachés v této prověrce selhává, lze nicméně ukázat, e přes neuspokojivost Lachétova zacházení s výměrem statečnosti má jím navrený koncept zřejmý konstruktivní potenciál. Tímto směrem míří závěrečné srovnání s Obranou Sókrata (Apol. 28d-29a), kde sám Sókratés za pouití obdobné válečnické dikce charakterizuje svou ivotní misi jako ?vytrvávání na určeném postu?. Cílem tohoto srovnání je ukázat, e tradiční koncepty občanské zdatnosti jsou sice u Platóna problematizovány, nejsou však jednoduše odmítnuty, ale transformovány a nově převedeny do kontextu filosoficky vedeného ivota.

Název v anglickém jazyce

Laches: the first definition and its philosophical relevance

Popis výsledku anglicky

The chapter focuses on an analysis of the first definition of courage presented in Plato&apos;s Laches (Lach. 190e). The proposed interpretation aims to justify the philosophical relevance of Laches&apos; first attempt at a definition of courage, both in the immediate context of Laches itself and in the wider context of other dialogues, especially in comparison with the corresponding passages from the Apology of Socrates (Apol. 28d-29a).The account of Laches is presented as an attempt to capture the paradigmatic understanding of courage, and as such is first placed in a contemporary ideological context. In doing so, the paper highlights the concept of civic virtue associated with the hoplite strategy of combat and presents the programmatic expression of this newly formed civic mentality in Tyrtaeus (fr. 12) and Thucydides (Hist. II,42). The paper then focuses on an analysis of the literary reference to Homer&apos;s Iliad (Lach. 191a-b), which can be read in terms of literary strategy as a proleptic suggestion aimed at refining the definition of courage as later definitions have attempted to do. It is primarily an implicit reference to the moment of deliberation and the epistemic aspect of action, which is later explicitly understood in the dialogue as the knowledge of what is good (Lach. 195c-196a).In the context of the Socratic examination of one&apos;s own life and the requirement to &quot;give an account of oneself&quot; (Lach. 188a), a simultaneous consideration of the final examination of Laches&apos; concept against the background of his own life&apos;s fate is also offered (Thucydides, Hist. V,65-74). If Laches fails this test, it can still be shown that, despite the unsatisfactory nature of Laches&apos; treatment of courage, his proposed concept has obvious constructive potential. This is the direction in which the final comparison with the Apology (Apol. 28d-29a) points, where Socrates himself, using similar martial diction, characterises his life&apos;s mission as &apos;&apos;enduring his appointed post&apos;&apos;. The aim of this comparison is to show that while traditional notions of civic virtue are problematised in Plato, they are not simply rejected, but transformed and reformulated in the context of a philosophically led life.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60302 - Ethics (except ethics related to specific subfields)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Platónův dialog Lachés

ISBN

978-80-7298-603-3

Počet stran výsledku

14

Strana od-do

52-65

Počet stran knihy

219

Název nakladatele

Oikoymenh

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—