Situace na pracovním trhu v České republice se zřetelem na zaměstnance pobírající hrubou měsíční mzdu na úrovni minimální mzdy

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F45773009%3A_____%2F21%3AN0000062" target="_blank" >RIV/45773009:_____/21:N0000062 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_512.pdf" target="_blank" >https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_512.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Situace na pracovním trhu v České republice se zřetelem na zaměstnance pobírající hrubou měsíční mzdu na úrovni minimální mzdy

Popis výsledku v původním jazyce

Hlavním cílem této studie je poskytnout přehled o vývoji mezd v podnikatelské sféře v České republice v období let 2014 až 2020 se speciálním důrazem na nejnižší mzdy. Data pro tento výzkum pocházejí od Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, přičemž výběrová šetření jsou zajišťována společností Trexima, spol. s r. o. Uvedená výběrová šetření jsou zacílena především na velké podniky, což vede ke značnému nadhodnocení charakteristik mzdové úrovně a jistému odchýlení od skutečného trhu práce České republiky, neboť problematika minimálních mezd se týká zejména malých firem. Další možné zkreslení zjištěných výsledků způsobuje skutečnost, že ve vstupním souboru celkově výrazně převažují muži nad ženami, přestože otázka minimálních mezd se týká především žen. Studie je zaměřena na vývoj charakteristik mzdových rozdělení celkového souboru v členění podle pohlaví a nejvyššího dosaženého vzdělání. Jedná se o charakteristiky mzdové úrovně (průměrná mzda, mediánová mzda a mediálová mzda) a mzdové diversifikace (Giniho index). Speciální pozornost je věnována mzdové distribuci z hlediska decilů. Studie sleduje vývoj celých mzdových rozdělení v členění podle pohlaví a nejvyššího dosaženého vzdělání ve sledovaném období. Modely mzdových rozdělení byly konstruovány s využitím tříparametrických lognormálních křivek a metody maximální věrohodnosti bodového odhadu parametrů, přičemž počátek lognormálních křivek byl odhadnut prostřednictvím minimální mzdy v daném roce. Bylo zjištěno, že mzdová rozdělení žen se vyznačují výrazně nižší polohou i deversifikací, což vyplývá rovněž ze skutečnosti, že mzdová rozdělení žen jsou špičatější a více kladně zešikmená než mzdová rozdělení mužů. V případě žen tedy převládají nižší hodnoty mezd oproti mzdám mužů. Následující část studie je zaměřena na zaměstnance, kteří v příslušném roce pobírali hrubou měsíční mzdu v intervalu, jehož dolní hranici představuje minimální mzda v uvažovaném roce a horní je tvořena 1,1násobkem této minimální mzdy. Cílem této části studie bylo identifikovat zaměstnance, kteří jsou nejvíce ohrožení fenoménem minimální mzdy z hlediska věku zaměstnance, okresu výkonu práce, povolání zaměstnance a v případě cizinců rovněž z hlediska jejich státní příslušnosti. Výsledky ukazují, že z hlediska věku jsou problémem minimální mzdy ohroženi především zaměstnanci ve věkových intervalech 55 až 59 let, 50 až 54 let a 45 až 49 let. Z hlediska okresu výkonu práce bylo zjištěno, že nejvíce zaměstnanců pobírajících mzdu na úrovni minimální mzdy je zejména v největších městech České republiky (Praha, Brno, Ostrava). Tento fakt má však přímou souvislost s vysokou koncentrací zaměstnanců v těchto velkých městech. Dalšími problémovými okresy jsou okresy na severu Moravy, jmenovitě Karviná, Frýdek-Místek, dále okresy v Karlovarském a Ústeckém kraji, jmenovitě Sokolov, Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem. Jedná se o oblasti, které z hlediska trhu práce standardně patří mezi problematické. Z hlediska povolání zaměstnance bylo zjištěno, že problémem minimální mzdy jsou nejvíce ohroženi pracovníci zaměstnaní na pracovních pozicích manipulačních dělníků ve výrobě, ostatních uklízečů a pomocníků, pomocníků v kuchyni, pomocných dělníků ve výrobě, pracovníků ostrahy, strážných, uklízečů a pomocníků v administrativních objektech, uklízečů a pomocníků ve zdravotnických a sociálních zařízeních, uklízečů výrobních prostor (kromě potravinářské a farmaceutické výroby) a skladů, uklízečů prodejních prostor a vrátných. Dále bylo zjištěno, že v České republice jsou zaměstnáni pracovníci ze 144 zemí světa, z nichž minimální mzdou jsou nejvíce ohroženi pracovníci původem ze Slovenska, Polska, Ukrajiny, Bulharska a Rumunska.

Název v anglickém jazyce

The Situation in the Czech Labour Market Concerning Employees who Receive a Gross Monthly Wage at the Minimum Wage Level

Popis výsledku anglicky

The main objective of this study is to provide an overview of the development of wages in the business sphere in the Czech Republic between 2014 and 2020, focusing particularly on the lowest levels of wages. The data used in the research was provided by the Ministry of Labour and Social Affairs of the Czech Republic, while the sample survey information was provided by Trexima spol. s r. o. The sample surveys were aimed primarily at large companies, which resulted in a considerable overestimation of the characteristics of the wage level and a certain degree of deviation from the real situation in the Czech labour market, since the issue of minimum wages concerns mainly smaller companies. A further source of the distortion of the obtained results was related to the fact that, overall, men significantly predominate over women in the survey data, whereas the issue of minimum wages mainly concerns women. The study focused on the development of the wage distribution characteristics of the group as a whole as broken down by gender and the highest attained level of education in terms of the characteristics of the wage level (average wage, median wage and medial wage) and the wage diversification (Gini index). Particular attention was devoted to the wage distribution in terms of deciles. The study tracks the development of the wage distribution as a whole as broken down by gender and highest attained level of education over the monitored period. Wage distribution models were constructed using three-parameter lognormal curves and the point parameter estimation maximum likelihood method, with the origin of the lognormal curves estimated via the minimum wage in a given year. It was determined that the wage distributions of women are characterised by significantly lower positions and diversification, which results from the fact that the wage distributions of women are sharper and more positively skewed than those of men. Thus, in the case of women, lower wage values prevail compared to the wages of men. The subsequent part of the study focuses on employees who, in the relevant year, received a gross monthly wage in an interval the lower limit of which comprises the minimum wage in the year under consideration and the upper limit is 1.1 times the respective minimum wage. The aim of this part of the study was to identify those employees who are most at risk of the minimum wage phenomenon in terms of the age of the employee, the region in which the work is performed, the occupation of the employee and, in the case of foreigners, their nationality. The results revealed that, in terms of age, employees in the age ranges 55 to 59 years, 50 to 54 years and 45 to 49 years are especially at risk of the minimum wage phenomenon. From the point of view of the region in which the work is performed, it was found that the highest number of employees who receive remuneration at the minimum wage level work in the largest cities of the Czech Republic (Prague, Brno, Ostrava). However, this fact is directly related to the high concentration of employees who work in these large cities. Other problem districts were found to be located in the north of Moravia, i.e. Karviná and Frýdek-Místek, and districts in the Karlovy Vary and Ústí regions, i.e. Sokolov, Chomutov, Most, Teplice and Ústí nad Labem. These comprise areas which are known to be problematic concerning the labour market. From the point of view of the employee’s profession, workers employed in the following positions were found to be most at risk of receiving the minimum wage: production line workers, cleaners and cleaning assistants, kitchen and production assistants, security workers, guards, cleaners and cleaning assistants in administrative buildings, cleaners and cleaning assistants in medical and social facilities, production area and warehouse cleaners (except for food and pharmaceutical production), sales area cleaners and gatehouse workers. Furthermore, it was found that persons from 144 countries worldwide are employed in the Czech Republic, of which workers from Slovakia, Poland, Ukraine, Bulgaria and Romania are most at risk of receiving the minimum wage.

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

50206 - Finance

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů