Sledování dynamiky hodnot aktivity proteinu C u psů s portosystémovým zkratem

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62157124%3A16170%2F21%3A43879225" target="_blank" >RIV/62157124:16170/21:43879225 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.vfu.cz/files/upload/693/Sbornik_IGA_2021.pdf" target="_blank" >https://www.vfu.cz/files/upload/693/Sbornik_IGA_2021.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Sledování dynamiky hodnot aktivity proteinu C u psů s portosystémovým zkratem

Popis výsledku v původním jazyce

Úvod Portosystémový zkrat (PSS) je cévní onemocnění, které způsobuje patologická komunikace mezi portálním a systémovým krevním oběhem. Portální venózní systém přináší do jater až 80 % krevního objemu. Krev přiváděná ze splanchnické oblasti s sebou nese nejen metabolity trávicího traktu, které jsou v játrech zpracovávány, ale také hepatotropní látky, které napomáhají správnému růstu a funkci jaterní tkáně.1,2 U pacientů s PSS jsou tyto mechanismy narušeny. Protein C (PC) je jeden z proteinů koagulační kaskády s antikoagulačním účinkem, který je syntetizován v játrech.3 Ve veterinární medicíně se jedná o doposud málo sledovaný a známý parametr. Bylo zjištěno jeho snížení u psů s diseminovanou intravaskulární koagulopatií a u psů v sepsi,4-6 jeho role byla sledována také u pacientů s dilatací a torzí žaludku.7 U pacientů s PSS byla prokázána snížená funkce jater reprezentovaná zvýšenou koncentrací žlučových kyselin a amoniaku, zvýšenou aktivitou jaterních enzymů se sníženými koncentracemi celkové bílkoviny a albuminu v krvi těchto pacientů.1,8,9 Studie Toulza a kol. (2006) prokázala sníženou aktivitu PC u pacientů s PSS.10 Snížená aktivita PC u pacientů s PSS dokazuje sníženou jaterní funkci následkem hypoperfuze jaterního parenchymu. Toto potvrzují i údaje z humánní medicíny, kdy Mack a kol. (2003) popisují úpravu aktivity PC po obnovení portální cirkulace u pacientů po ošetření trombózy portální žíly.11 Na základě těchto údajů předpokládáme v naší práci úpravu aktivity PC u pacientů s PSS po chirurgické terapii, po jejíž úspěšném provedení by mělo docházet k obnovení fyziologického průtoku krve portální cévou. Sledování aktivity PC po chirurgické terapii PSS ameroidním konstriktorem nebylo dle námi dostupných informací doposud prováděno. Materiál a metodika Do studie byli zahrnuti pacienti ošetření na oddělení Chirurgie a ortopedie, Kliniky chorob psů a koček, Fakulty veterinárního lékařství Veterinární univerzity Brno, kteří byli diagnostikováni s onemocněním PSS, které u nich bylo léčeno chirurgicky s použitím ameroidního konstriktoru. Diagnostika byla prováděna na základě klinického vyšetření, biochemického a hematologického vyšetření krve, sonografického vyšetření a případně i vyšetření výpočetní tomografií. U pacientů s potvrzenou diagnózou PSS a následnou chirurgickou terapií metodou atenuace PSS ameroidním konstriktorem byla současně sledována dynamika změn aktivity PC v krvi. Stanovení aktivity PC bylo prováděno při vyšetření krevních vzorků v rámci standartního předoperačního a pooperačního vyšetření pacientů s PSS. Odběry krve probíhaly v časech: před operací (v čase diagnostiky) (T1), 2 dny po operaci (T2) a 8 týdnů po operaci (T3). Krev určená ke stanovení aktivity PC byla odebírána do zkumavek s citrátem. Tato krev byla do 1 hodiny od odběru stočena při 5100 otáčkách po dobu 15 minut. Vzorky byly následně zamraženy při -80 °C, s tím, že jejich stanovení probíhalo po nashromáždění dostatečného množství vzorků pro využití analyzační soupravy, nejpozději však do 6 měsíců od jejich zamražení. Aktivita PC byla hodnocena jako snížená při stanovení hodnot &lt;75 % (referenční rozmezí 75-135 %). Bylo provedeno statistické hodnocení nashromážděných dat, ke statistickému hodnocení byla použita ANOVA a t-test. Hladina statistické významnosti byla 1 % (p?0,01). Výsledky Do studie bylo zahrnuto celkem 27 psů s PSS léčených chirurgicky ameroidním konstriktorem. U 5 pacientů (18,52 %) se jednalo o PSS intrahepatální a 22 pacientů (81,48 %) o PSS extrahepatální. Z plemen byli zastoupeni jorkširský teriér (n=12), bišonek (n=3), jezevčík (n=3), papilon (n=1), trpasličí pudl (n=1), labradorský retriever (n=1), skotský teriér (n=1), maltézský psík (n=1), zlatý retriever (n=1), německý špic (n=1), beauceron (n=1) a kříženec (n=1). Průměrná hmotnost pacienta byla 3,6 kg (SD ? 3,07), průměrný věk 10,63 měsíců (SD ? 13,35). Ve sledovaném souboru pacientů uhynul pouze 1 pacient (3,7 %) s extrahepatálním PSS, který uhynul druhý den po operaci. Aktivita PC byla v čase T1 stanovena u všech 27 pacientů, v čase T2 u 26 pacientů a v čase T3 u 23 pacientů. Průměrná hodnota aktivity PC v čase T1 byla 34,44 %, v čase T2 33,08 % a v čase T3 67,44 %. Aktivita PC byla před operací v referenčním rozmezí pouze u 2 pacientů, u obou se však pohybovala na spodní hranici referenčního rozmezí (konkrétně 75,65 a 76,41 %). U 11 pacientů (47,82 %) došlo v čase 8 týdnů po operaci k úpravě hodnot aktivity PC do referenčního rozmezí. Hodnoty aktivity PC ve sledovaných obdobích udává Graf č. 1. Byl prokázán statisticky významný rozdíl mezi sledovanými obdobími (p&lt;0,01) ? v čase 8 týdnů po operaci PSS ameroidním konstriktorem dochází ke statisticky významnému vzrůstu aktivity PC oproti jeho aktivitě před operací (p&lt;0,01) a 2 dny po operaci (p&lt;0,01). Závěr Bylo zjištěno, že dochází ke statisticky významnému zvýšení aktivity PC v čase 8 týdnů po operaci PSS ameroidním konstriktorem. Během 8 týdnů po implantaci ameroidního konstriktoru dochází k jeho nejvýraznější expanzi a k postupnému uzávěru aberantní cévy.12,13 I přesto, že nejsme schopni diagnostikovat úplný uzávěr PSS, může být aktivita PC novým neinvazivním markerem, který by mohl sloužit k hodnocení úspěšnosti provedené operace. Autoři mají v plánu v budoucnosti provádět další studie zabývající se tímto parametrem a zjistit, jak velký přínos by mohl mít pro dlouhodobou prognózu pacientů s PSS.

Název v anglickém jazyce

Assessment of protein C activity dynamics in dogs with portosystemic shunt

Popis výsledku anglicky

Introduction Portosystemic shunt (PSS) is a vascular disease that causes pathological communication between the portal and systemic circulation. The portal venous system brings up to 80% of the blood volume to the liver. Blood delivered from the splanchnic area carries with it not only gastrointestinal metabolites that are processed in the liver, but also hepatotropic substances that promote proper growth and function of liver tissue.1,2 In PSS patients, these mechanisms are disrupted. Protein C (PC) is one of the proteins of the coagulation cascade with anticoagulant effect, which is synthesized in the liver.3 In veterinary medicine, it is a little-watched and known parameter. Its reduction was found in dogs with disseminated intravascular coagulopathy and in dogs in sepsis, 4-6 its role was also observed in patients with dilatation and gastric torsion.7 In patients with PSS, demonstrated decreased liver function represented by increased levels of bile acids and ammonia, increased activity of liver enzymes with decreased concentrations of total protein and albumin in the blood of these patients.1,8,9 Toulza et al. (2006) demonstrated reduced PC activity in patients with PSS.10 Decreased PC activity in patients with PSS demonstrates decreased liver function due to hypoperfusion of the liver parenchyma. This is confirmed by data from human medicine, where Mack et al. (2003) describe the adjustment of PC activity after restoration of portal circulation in patients after treatment of portal vein thrombosis.11 Based on these data, we assume in our work the adjustment of PC activity in patients with PSS after surgical therapy, after which the physiological blood flow through the portal vessel should be restored. According to the information available to us, monitoring of PC activity after surgical PSS surgery with an ameroid constrictor has not yet been performed. Material and methods The study included patients treated at the Department of Surgery and Orthopedics, Department of Dog and Cat Diseases, Faculty of Veterinary Medicine, Veterinary University of Brno, who were diagnosed with PSS, which was treated surgically using an American constrictor. Diagnosis was performed on the basis of clinical examination, biochemical and hematological examination of blood, sonographic examination and possibly also computed tomography examination. In patients with a confirmed diagnosis of PSS and subsequent surgical therapy using PSS attenuation with an ameroid constrictor, the dynamics of changes in PC activity in the blood was monitored at the same time. Determination of PC activity was performed during the examination of blood samples within the standard preoperative and postoperative examination of patients with PSS. Blood samples were taken at the following times: before surgery (at the time of diagnosis) (T1), 2 days after surgery (T2) and 8 weeks after surgery (T3). Blood for PC activity was collected in citrate tubes. This blood was spun at 5100 rpm for 15 minutes within 1 hour of collection. The samples were then frozen at -80 ° C, with the determination being made after a sufficient number of samples had been collected for use in the analysis kit, but no later than 6 months after freezing. PC activity was assessed as reduced when determining values ??&lt;75% (reference range 75-135%). Statistical evaluation of the collected data was performed, ANOVA and t-test were used for statistical evaluation. The level of statistical significance was 1% (p?0.01). Results A total of 27 dogs with PSS treated with USo-constrictor surgery were included in the study. 5 patients (18.52%) had intrahepatic PSS and 22 patients (81.48%) had extrahepatic PSS. The breeds included the Yorkshire Terrier (n = 12), Bichon Frize (n = 3), Dachshund (n = 3), Papillon (n = 1), Dwarf Poodle (n = 1), Labrador Retriever (n = 1), Scottish terrier (n = 1), maltese dog (n = 1), golden retriever (n = 1), german spitz (n = 1), beauceron (n = 1) and crossbreed (n = 1). The mean patient weight was 3.6 kg (SD ? 3.07), mean age 10.63 months (SD ? 13.35). In the monitored group of patients, only 1 patient (3.7%) with extrahepatic PSS died, which died the second day after surgery. PC activity was determined at time T1 in all 27 patients, at time T2 in 26 patients and at time T3 in 23 patients. The average value of PC activity at time T1 was 34.44%, at time T2 33.08% and at time T3 67.44%. PC activity was in the reference range before surgery in only 2 patients, but in both it was at the lower end of the reference range (specifically 75.65 and 76.41%). In 11 patients (47.82%), PC activity values ??adjusted to the reference range at 8 weeks postoperatively. The values ??of PC activity in the monitored periods are shown in Graph No. 1. A statistically significant difference between the observed periods was demonstrated (p &lt;0.01) - in the 8 weeks after PSS operation with an ameroid constrictor p &lt;0.01) and 2 days after surgery (p &lt;0.01). Conclusion It was found that there was a statistically significant increase in PC activity at 8 weeks after PSS operation with an ameroid constrictor. Within 8 weeks after implantation of the ameroid constrictor, it occurs

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

40301 - Veterinary science

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

Sborník příspěvků z výsledků řešení projektů IGA VETUNI 2021

ISBN

978-80-7305-865-4

ISSN

—

e-ISSN

—

Počet stran výsledku

4

Strana od-do

6-9

Název nakladatele

Veterinární univerzita Brno

Místo vydání

Brno

Místo konání akce

Brno

Datum konání akce

14. 12. 2021

Typ akce podle státní příslušnosti

EUR - Evropská akce

Kód UT WoS článku

—