Klinický dopad a evoluce minoritních TP53-mutovaných klonů v kontextu různých terapeutických režimů u CLL

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F65269705%3A_____%2F21%3A00075167" target="_blank" >RIV/65269705:_____/21:00075167 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.prolekare.cz/casopisy/transfuze-hematologie-dnes/archiv-cisel/2021-supplementum-2" target="_blank" >https://www.prolekare.cz/casopisy/transfuze-hematologie-dnes/archiv-cisel/2021-supplementum-2</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Klinický dopad a evoluce minoritních TP53-mutovaných klonů v kontextu různých terapeutických režimů u CLL

Popis výsledku v původním jazyce

Cíle: Pacienti s CLL nesoucí defekty genu TP53 jsou rezistentní na chemo-imunoterapii a jsou proto indikováni pro cílenou léčbu inhibitory dráhy BcR nebo bcl2 proteinu. Platná doporučení vychází z výsledků získaných Sangerovým sekvenováním, sekvenování nové generace (NGS) však dokáže detekovat mutace s daleko vyšší citlivostí. Význam malých TP53-mutovaných klonů je diskutován. V naší práci jsme studovali jsme klinický význam klonů nesoucích TP53 mutace pod hranicí citlivosti Sangerova sekvenování a popsali jsme scénáře jejich klonální evoluce v závislosti na terapii. Metody: Status TP53 genu byl vyšetřen NGS s citlivostí 0,1 % variantních alel (VAF) u 511 pacientů před první linií léčby chemo-/imunoterapií a 159 relabovaných pacientů vstupujících do terapie inhibitory. Výsledky: Před 1. linií terapie byly TP53 mutace &lt; 10 % VAF nalezeny u 16 % pacientů. Přítomnost těchto mutací neovlivňovala čas do relapsu, ale vedla ke zkrácení celkového přežití. U pacientů léčených inhibitory v pozdějších fázích onemocnění docházelo k významnému prodloužení přežití bez ohledu na mutační status TP53. Analýza klonálního vývoje u pacientů s malými TP53-mutovanými klony ukázala, že nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím rychlost expanze je léčba FCR jak v první, tak ve druhé linii (násobek změny VAF: 14,8x a 11,8x), což bylo v kontrastu s léčbou méně intenzivními terapeutickými režimy (1,6x) a u neléčených pacientů (0,8x). V kohortě relabovaných pacientů neslo malé TP53-mutované klony 33 % pacientů a po terapii inhibitory nedocházelo k jejich klonální expanzi (násobek změny VAF 1x). V této skupině pacientů byly zaznamenány pouze ojedinělé případy klonálních změn TP53-mutovaných buněk a tyto byly spojeny se vznikem mutací v jiných genech asociovaných s rezistencí na cílenou terapii. Závěr: Naše data podporují návrh, že všichni pacienti s CLL s mutacemi TP53 by měli být léčeni inhibitory bez ohledu na velikost mutace, aby se předcházelo nežádoucí klonální expanzi agresivních klonů.

Název v anglickém jazyce

Clinical impact and evolution of minor TP53-mutant clones in the context of different therapeutic regimens in CLL

Popis výsledku anglicky

Objectives: CLL patients with TP53 gene defects are resistant to chemo-immunotherapy and are therefore indicated for targeted therapy BcR or bcl2 protein pathway inhibitors. Current recommendations are based on the results obtained by Sanger sequencing, but next generation sequencing (NGS) can detect mutations with much higher sensitivity. The importance of small TP53-mutated clones is discussed. In our work, we studied the clinical significance of clones carrying TP53 mutations below the sensitivity limit of Sanger sequencing and described therapy-dependent clonal evolution scenarios.

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

30205 - Hematology

Projekt

Výsledek vznikl pri realizaci vícero projektů. Více informací v záložce Projekty.

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů