Delegace zákonodárné moci a meziválečný československý ústavní soud

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378122%3A_____%2F21%3A00548935" target="_blank" >RIV/68378122:_____/21:00548935 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.ilaw.cas.cz/upload/web/files/pravnik/issues/2021/11/2_Sejvl_919-939_11_2021.pdf" target="_blank" >https://www.ilaw.cas.cz/upload/web/files/pravnik/issues/2021/11/2_Sejvl_919-939_11_2021.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Delegace zákonodárné moci a meziválečný československý ústavní soud

Popis výsledku v původním jazyce

Diskuse o ústavnosti delegace zákonodárné moci na vládu patřila k nejvýznamnějším právním diskusím v meziválečné československé právní vědě. Tento článek nejdříve představuje první nález ústavního soudu z listopadu 1922, kdy soud označil příliš širokou delegaci zákonodárné moci za protiústavní. Poté se věnuje diskusi mezi zastánci široké delegace (typicky Hoetzelem) a jejími odpůrci (typicky Krejčím) na pozadí jednak legislativní praxe (zmocňovací zákony z roku 1920, 1933 a 1934) a jednak soudních rozhodnutí (kdy nejvyšší správní soud v roce 1936 konstatoval protizákonnost vládního nařízení vydaného na základě takové široké delegace, v roce 1937 nejvyšší soud i nejvyšší správní soud podaly ústavnímu soudu návrh na přezkum zmocňovacího zákona z roku 1934 a nakonec v roce 1939 ústavní soud zrušil legislativní akt jako protiústavní, protože stanovoval takovou širokou delegaci). Článek se dále snaží kriticky zhodnotit dobové argumenty pro a proti široké zákonodárné delegaci, kdy souhlasí spíše s kritiky takové delegace. Kromě argumentů, které již byly v současné literatuře předneseny, považuje za rozhodující především zásadu, že zákonodárce má dovoleno pouze to, co mu ústava dovoluje výslovně, a dále argument vycházející z toho, že příliš široké a nepřesné meze zákonodárné delegace vlastně znemožňovaly soudní přezkum nařízení. Inspirován touto diskusí článek nakonec rozlišuje tři typy zmocnění jako takového – nevýlučné udělení pravomocí, výlučné propůjčení pravomocí a převod pravomocí.

Název v anglickém jazyce

Delegation of Legislative Powers and Czechoslovak Inter-War Constitutional Court

Popis výsledku anglicky

The discussion about constitutionality of delegation of legislative powers from parliament to government is probably one of the most important debates in Czechoslovak inter-war legal scholarship. The article firstly presents the first decision of Czechoslovak constitutional court from November 1922, when the court expressed the opinion that very wide delegation of legislative power is unconstitutional. Next, the article chronologically follows the discussion between advocates of wide delegation (typically Jiří Hoetzel) and its critics (typically Jaroslav Krejčí) against the background of legislative practice (enabling acts of 1920, 1933 and 1934) and of case-law (in 1936 supreme administrative court decided on illegality of government decree issued on the basis of wide delegation of legislative powers, in 1937 both supreme court and supreme administrative court put motions to constitutional court suggesting unconstitutionality of enabling act of 1934, in 1939 constitutional court decided on unconstitutionality of legislative act because it had established such a wide delegation). The article tries to critically examine arguments pro et contra wide delegation of legislative powers and basically agrees with critics of this wide delegation: The decisive arguments are (next to those already presented in contemporary Czech legal scholarship) that even lawgiver can use its powers only in cases when constitution expressly permit it and that very wide delegation of legislative powers to government makes judicial review of government decrees (issued on the basis of the delegation) excessively difficult or even impossible. Inspired by the inter-war discussion the article concludes by theoretical elaboration of general concept of authorization and tries to distinguish three types of authorization – non-exclusive grant of competences (powers), exclusive conferring (or “lending”) of competences and transfer of competences.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Právník

ISSN

0231-6625

e-ISSN

—

Svazek periodika

160

Číslo periodika v rámci svazku

11

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

21

Strana od-do

919-939

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85127212912